Facebook
Instagram
Černobylská exploze vrhá stín i dlouhé desítky let po katastrofě. Dne 26. dubna 1986 se Evropa a země bývalého Sovětského svazu zahalily do radioaktivního prachu. Ten přírodu devastuje dodnes...
Fotograf Amos Chapple se ve spolupráci s rádiem Svobodná Evropa v norském městě Snasa setkal s Laponci, kterým havárie vzala identitu pastevců sobů. Zvířata jsou totiž dodnes radioaktivní.
Černobyl: Pohroma pro Laponce
Výbuch elektrárny rozptýlil do atmosféry radioaktivní prach. Nejvíce radioaktivních látek se do okolí dostalo větrem a deštěm. Zvlášť ten byl na jaře zničující pro Norsko. Podle Svobodné Evropy se v zemi usadilo 700 gramů radioaktivního cesia 137.Přírodní živly se po havárii staly největším strašákem. Radioaktivní materiál roznesly do dříve nedotčených jezer a lesů, čímž kontaminovaly divokou přírodu, bobule, rostliny i lišejníky. Právě ty jsou oblíbenou zimní svačinou sobů. Ti se tak stali velmi radioaktivními.
Sobi představovali pro Laponce nejen zdroj obživy, ale byli i jejich kulturní identitou. Po více než 9000 let jim poskytovali maso a obživu. Byli i symbolem tradic, které si domorodci předávali z generace na generaci. Černobylská exploze vše zničila. V roce 1986 vědci rozhodli, že úroveň radioaktivity v sobech je pro člověka nebezpečná. A jsou tak nevhodní ke konzumaci. Laponcům nezbylo nic jiného, než všechna zvířata vypustit zpět do přírody.
Radioaktivita v sobech zůstává
Byť se dnes situace lepší, pro Laponce je stále nepříznivá. I desítky let po katastrofě zůstává země radioaktivní, ačkoli se míra kontaminace snížila o polovinu. Problémem jsou lišejníky, které rostou pomalu. Riziko závadnosti tak přetrvává. V roce 2014 dokonce selhala kontrola sobů kvůli masivnímu růstu lišejníků.
Laponci si konzumaci sobího masa ale neupřou. Každoročně se nechávají vyšetřit doktory, kteří kontrolují hladiny radioaktivity v těle. Jak se Laponci svěřili Chapplovi, navždy už budou žít ve stínu Černobylu.
