Nejkrásnější saské hrady: Některé stojí jen kousek od hranic

26. května 2019
ceskesvycarsko.cz
ceskesvycarsko.cz

Máte už všechny naše hrady a zámky projeté? Pak navštivte Sasko. Ne nadarmo se mu přezdívá země hradů, zámků a zahrad, najdete jich tam totiž více než tisícovku. My vám tentokrát představíme sedm nejznámějších hradů, které rozhodně stojí za návštěvu.

Hrad Stolpen

Středověký hrad se svými markantními, z dálky viditelnými věžemi zve k výletu staletími. Hrad Stolpen je neoddělitelně spojen s tragickým osudem hraběnky Cosel, nejznámější milenky Augusta Silného, která zde na hradě Stolpen strávila 49 let jako vězeň. V jedné z věží připomíná výstava její dobrodružný život. Současně poskytuje pohled do všedního dne celé epochy augustiniánského baroka v Sasku. Rozsáhlá prohlídka hradu se spletitými sklepními chodbami, mučírnou a nejhlouběji do čediče vytesanou studnou světa vytváří středověký charakter hradního komplexu. Hradní muzeum a bohatý program akcí činí ze Stolpenu jedinečné místo saských dějin.

Hrad Scharfenstein

Hrad založili kolem roku 1250 pánové z Waldenburgu v údolí řeky Zschopau, na skále, obtékané jejím korytem ze tří stran. Měl sloužit k ochraně stezky od jejich hlavního sídla ve Wolkensteinu do níže položených částí Saska. V majetku zakladatelů byl hrad do konce 15. století, poté se zde vystřídalo několik majitelů včetně markraběcího rodu Wettinů. Po většinu své existence byl ve šlechtickém majetku. Velká goticko-renesanční přestavba se udála po roce 1530, po požáru v červnu 1921 obnoven v historickém duchu. Koncem II. světové války byly na hradě uskladněny exponáty drážďanského muzea zoologie a národopisu. Po obsazení hradu jednotkou Rudé armády bylo zabaveno a odvezeno všechno zařízení. Na hradě se vystřídaly různé politické a státní instituce, do roku 1993 zde byl mládežnický domov. Od 1. 4. téhož roku hrad převzala Saská správa zámků, která ho od roku 1995 postupně zpřístupnila. Dnes je zde možno navštívit muzeum vánočních předmětů a dřevěných hraček z Krušnohoří, muzeum krušnohorského hrdiny napoleonských válek Karla Stülpnera a dějin hradu. Najdeme zde i restauraci a umělecké dílny, ve kterých se mohou návštěvníci realizovat.

Hrad Mylau

Je to největší středověký obranný komplex v saském Vogtlandu – a zároveň jediný, který se široko daleko takřka kompletně dochoval. Z doby jeho vzniku kolem roku 1200 se zachoval okrouhlý, 27 metrů vysoký bergfrit. Mylau se dnes prezentuje korunovaným panovníkem v erbu. Lze to vysvětlit tím, že hrad i panství vlastnil Karel IV., král český a císař Svaté říše římské národa německého. V roce 1367 hrad navštívil a udělil osadě na jeho úpatí městské právo. Později se majitelé hradu měnili; v roce 1892 získalo rozpadající se hradní komplex město. To jej zrenovovalo a částečně přeměnilo v duchu historismu. Kromě jednací síně v něm našel místo i hradní výčep a muzeum přírodovědného spolku. Dnes v tomto muzeu najdete nejstarší a největší přírodovědnou sbírku Vogtlandu.

Hrad Schönfels

Jen málokde zůstala typická stavba hradu s hradbou a příkopem dokola, předhradím, podhradím a jádrem hradu tak původně dochovaná jako na hradu Schönfels.  Ten byl založen pravděpodobně okolo roku 1200 kolonizátory, až do roku 1398 byl pod vládou fojtů, šlechtických rodů, které panovaly z císařského pověření ve Fojtsku. Později propůjčovali Wettinové šlechtickým vládcům panství Schönfels jako léno. Z vnější strany zůstal obranný charakter hradu zachován až dodnes, vnitřek hradu nejvíce ovlivnili pánové z Weisenbachu. V roce 1480 nechali postavit nové křídlo s vytápěnou komnatou a hradní kaplí s oltářem v renesančním stylu. Varhany a kaple okouzlují barokní výzdobou.

Hrad Hohnstein

Byl založen pravděpodobně na počátku 13. století jako česká hraniční pevnost proti markrabství míšeňskému. První písemná zmínka pochází z roku 1333. Hrad je zmiňován roku 1353, kdy ho udělil král Karel IV. jako léno Hynku Berkovi z Dubé. V roce 1459 byl potvrzen status Honštejna jako českého léna, kterým hrad zůstal až do roku 1806. V 16. a 17. století zde sídlily různé německé šlechtické rody, roku 1543 ho směnou získali Wettinové. Hrad pak až do roku 1861 sloužil jako regionální správní centrum kurfiřtského úřadu. V 17. a 18. století bylo v jedné jeho části umístěno státní vězení. Roku 1639, za třicetileté války, se ho neúspěšně pokusili dobýt Švédové. V letech 1919 – 1924 se hrad, postupně přestavěný na zámek, stal vězením pro mladistvé. Od roku 1926 zde byla zřízena turistická ubytovna pro mládež, o dva roky později zde bylo umístěno loutkové divadlo Maxe Jacoba. Po nástupu nacistů v roce 1933 zde byl zřízen koncentrační tábor pro 5600 politických vězňů. Roku 1935 byl zámek předán organizaci Hitlerjugend. Během 2. světové války sloužil zámek jako zajatecký tábor, po jejím skončení zde byli provizorně ubytovaní lidé odsunutí z Čech. Od roku 1948 se Honštejn opět stal mládežnickou turistickou ubytovnou. Na konci komunistického režimu se plánovalo přeměnit zámek v objekt na internování politicky nespolehlivých osob, kapacita měla činit 890 míst. V současnosti je zde hradní muzeum, turistická ubytovna a sídlí zde spolek ochránců přírody.

Hrad Mildenstein

Hrad Mildenstein, nacházející se nad obcí Leisnig, leží na 60 m vysoké skále nedaleko tržiště v samém srdci Saska. Ve své tisícileté historii hrad sloužil císařským rodům Sálů, Štaufů i Wettinů k obraně jejich území. První stavební etapa patrně začala již po roce 931. Původní název hradu byl však Leisnig. Ve 12. století Friedrich Barbarossa povýšil hrad mezi říšské hrady, a tak se začalo s rozsáhlou výstavbou. Od 15. století se začíná používat v listinách hrad pod názvem Mildenstein. V průběhu 18. a 19. století byl na hradě umístěn obvodní soud, vězení a byty úředníků. Od roku 1798 budovala rodina Mirus kolem hradního kopce romantický park, jehož nejvýraznější částí byla umělá zřícenina se skalním tunelem. Místní spolek pro dějiny města Leisnig začal od roku 1890 používat hrad pro různé kulturní expozice. Za zmínku stojí hradní kaple sv. Martina z I. pol. 12. století a také mohutný válcový bergfrit z velkých kamenných kvádrů z kvarcitu hnědé barvy dosahujících do výšky 11 m. Od roku 1875 slouží jako vyhlídková věž a je odtud možno přehlédnout celé okolí včetně údolí řeky Mulde. Kaple a bergfrit jsou dvě nejstarší zachované stavby celého hradu, nepočítáme-li části bran hradního jádra a části obvodové hradby. V prostorách panského domu je dnes umístěno muzeum s různými expozicemi, bydlení ve středověku na hradech, výstavba pevností, atp. Zvláštnímu zájmu se v hradním muzeu těší obrovská bota. Tato největší shrnovací bota světa je 3,7 m vysoká a má délku podrážky 1,9 m. Byla zhotovena roku 1925 šesti mistry obuvnického cechu v Döbelnu.

Hrad Gnandstein

Na skalním výběžku nad stejnojmennou obcí trůní nad údolím říčky Wyhra hrad Gnandstein. Založen byl ve 12. století pány von Gnannenstein, kteří pocházeli ze starého míšeňského šlechtického rodu „von Einsiedel“.  Je to nejlépe dochovaný románský obranný areál v Sasku. Najdete ho nedaleko Kohren-Sahlisu, města hrnčířů. Již před impozantní štítovou hradbou a před ní ležícím hradním příkopem se návštěvníkům tají dech. V průběhu staletí si prošel nejednou stavební úpravou a rekonstrukcí. V roce 1990 se začalo s rozsáhlým archeologickým výzkumem v prostoru věže a parkánu. Výsledky vykopávek přinášejí zpřesnění datace jednotlivých vývojových etap a hlavně podrobnější popis raných dějin hradu. Nakonec došlo k celkové rekonstrukci původní podoby parkánu. V rámci dalších objemných stavebních opatření mohlo být v roce 1994 jižní křídlo nejdříve staticky zajištěno. Poté ihned následovala úprava vnitřních prostor této budovy. Tyto zajišťovací a restaurační práce byly ukončeny v roce 2000. Zatím se započalo s obnovou a opravami ostatních hradních staveb, které začaly prací na fasádách, případně střechách paláce, „Kemenate“, přístaveb a severního křídla. Vše bylo ukončeno v roce 2004. Dnes slouží hrad jako muzeum.