Cukrářka Mirka van Gils Slavíková radí, jak nepokazit velikonoční mazanec: Těsto nechte vzejít dvakrát a pozor na suroviny

Cukrářka Mirka van Gils Slavíková (65) patří mezi známé osobnosti, které si oslavu velikonočních svátků každoročně nenechávají ujít. Slaví je - jak jinak - dobrým jídlem spojeným s příchodem jara. „Velikonoční svátky si zaslouží, aby byly lahodné, voňavé a chutné. To nás provází v těchto krásných jarních dnech, včetně všeho, co nám jaro může dát. To znamená nádivku s kopřivami a prvními bylinkami, které můžu natrhat okolo sebe,“ jmenuje typicky jarní surovinu, ze které ráda připravuje velikonoční pohoštění.

Čtenářům ale radí neupínat se tolik na tradice a zkusit i na Velikonoce trochu experimentovat. „Ale klidně si udělejme štrúdl — po zimě nám zbyla jablíčka, takže si myslím, že je zcela správné zpracovat všechno, co je doma,“ jmenuje generacemi prověřenou a oblíbenou pochutinu k odpolednímu kafíčku, která nám částečně vyřeší i jarní úklid ve spíži.

Doporučené video: Mirka van Gils Slavíková v talkshow Na kafeečko

Velikonoce podle Mirky van Gils Slavíkové

Mirko, jak se Vám aktuálně daří? Závěrem roku proběhlo médii, že jste měla úraz...
Děkuji za optání, daří se mi velmi dobře. Ruka se poměrně dobře hojí, ale samozřejmě to dá nějaký čas, než se to rozštěpení zápěstí zahojí. Jinak se ale zbytek těla, včetně obličeje a nosu, hojí úplně úžasně! Jsem tak moc odpočatá — a protože jsem trošku ADHD, už mi ten odpočinek leze na nervy — takže se snažím pomalinku, polehoučku něco dělat.

Velikonoce jsou svázané s tradicemi, ale vy jste známá tím, že klasiku umíte posunout na vyšší úroveň. Který tradiční velikonoční dezert vás nejvíc baví inovovat – a proč právě ten?
Na Velikonoce u nás nesmí chybět dobrý mazanec a beránek. A jak jste správně poznamenala, ráda inovuju, takže letos bude zcela určitě pistáciový beránek — to znamená kynutý beránek s pistáciovou náplní a brioškovým těstem. A pak mazanec neboli bochánek — v tom případě používám velmi ráda růžové mandle.

Velikonoční svátky si zaslouží, aby byly lahodné, voňavé a chutné. To nás provází v těchto krásných jarních dnech, včetně všeho, co nám jaro může dát. To znamená nádivku s kopřivami a prvními bylinkami, které můžu natrhat okolo sebe. Samozřejmě špenát a jehněčí maso a nějaký ten výborný bramborový knedlíček.

Pojďme tedy na klasiku, beránka a mazanec. Na co si dát pozor během jejich přípravy? Čím konkrétním můžeme tyto dvě velikonoční ikony zničit?
Počítejte s tím, že pokud chceme použít klasické receptury na beránka, který se převážně peče z třeného těsta nebo piškotového těsta, je potřeba, abychom měli váhově odpovídající recepturu pro naši formu a samozřejmě kvalitní suroviny, aby byl vynikající.

U mazance záleží na kvalitě mouky a droždí. Přidáme nastrouhanou citronovou kůru, vanilku, máslo a velmi důsledně kyneme — necháme těsto dvakrát vzejít. To znamená, že když nám těsto jednou zvětší objem, srazíme ho a necháme ho znovu vykynout, aby bylo nadýchané a voňavoučké.

Cukrářka Mirka van Gils Slavíková zhubla 45 kilo: Nechtěla jsem trpět jako moje maminka

Moderní velikonoční dezert může být štrúdl

České Velikonoce bývají poměrně sladké a hutné. Jak by podle vás měl chutnat moderní velikonoční dezert pro rok 2026? Třeba trochu odlehčený?
Jak sleduji cukrářský vývoj a vůbec domácí pečení, spíše zjišťuji, že od té sladkosti a hutnosti se pomalinku odkláníme. Už máme radši lehčí krémy, lehčí těsta a samozřejmě se všichni snaží snižovat cukr. Ono to sice není vždycky úplně nejlepší řešení, protože to má v důsledku efekt na konečném výrobku. Já spíš zastávám to, že méně znamená více. Tedy malý dokonalý kousek mám raději než velikánskou buchtu.

Ale klidně si udělejme štrúdl — po zimě nám zbyla jablíčka, takže si myslím, že je zcela správné zpracovat všechno, co je doma. Pak je lepší udělat si odlehčené krémy a klidně panna cottu. Použijeme-li šlehačku s jogurtem, dochutíme podle vlastních preferencí a hned máme lahodný dezert, ale přesto lehký.

Jaké jarní suroviny vás letos inspirují nejvíc? Je něco, co by si podle vás zasloužilo větší prostor i na českém velikonočním stole? Můžete uvést například i nějakou vaši inspiraci zahraničím…
Řekla bych, že díky tomu, že dnes už se dá celoročně koupit skoro všechno, se mi svět a inspirace ze světa prolínají do našich luhů a hájů docela jednoduše. Především je to dostatek zeleniny — ať už je to jarní mrkvička, jarní cibulka, špenát, zelené fazolky, fenykl či čekanka. Sortiment surovin je tedy i v Čechách velmi obdobný jako po celém světě.

Už jde jen o to, jakou fantazii do svých jídel a dezertů pustíme, abychom si vytvořili něco úžasného, chutného a trochu možná jiného než tradičně. Nicméně si myslím, že když se udělá vynikající nádivka, která má v sobě tři druhy masa, a dá se do ní popenec, kopřivy — a my si do ní ještě můžeme přikrájet mrkev, nějakou fazolku, a pokud budeme mít možnost, tak klidně i zelený chřest — laskomina je na stole.

Takže my si ta jídla nejen můžeme zdokonalit, ale samozřejmě i vylepšit, aby byla zdravější — což si myslím, že je trendy. Ale všichni máme prostě potřebu na Velikonoce — a to se samozřejmě týká i Vánoc — nakoupit toho daleko víc, protože si myslíme, že si to zasloužíme. To neříkám, že ne, ale všeho s mírou.

Vyprávěla jste o naší velikonoční tradici v zahraničí? Předpokládám, že v Africe nebo v Holandsku naši tradici s pomlázkou moc nechápou…
Naši pomlázku — tedy šupání žen — je pravda, že nikde nikdo úplně nechápe. Když se jim to vysvětlí a ukáže se jim, jak se pomlázka plete, a že i to takzvané vyšupání je jemné a u toho máte krásně nazdobená vajíčka, tak se jim to vlastně i líbí.

Na fotografie Mirky van Gils Slavíkové před úrazem i po něm se můžete podívat v naší fotogalerii.