Daniel (47): Přítelkyně mi dala kvůli klíšťatům nůž na krk. Psa z postele ale nevyženu, raději obětuji vztah

„Už v březnu jsem ti říkala, že se bojím klíšťat. Nechci mít boreliózu a už vůbec ne klíšťovou encefalitidu. Ten pes musí z postele pryč,“ řekla mi Lída. Bral jsem to jako legraci.

Teodor (43): Do třídy mé dcery nastoupil chlapec, který si myslí, že je pes. Rodiče nás žádají, abychom ho v tom podporovali

Můj pes je pro mě vším

Můj pes Dasty je pro mě vším. Je to kříženec. Mám ho dvanáct let. Je to můj parťák. Táhneme to spolu a je nám dobře. Zažil moji svatbu, manželčin potrat ve vysokém stupni těhotenství, můj rozvod a stěhování do současného bytu. Prostě jsme dvojka a nehodlám na svém životě nic měnit.

Dasty mě dělá šťastným. Neumím to pořádně vysvětlit, ale když přijdu po práci domů a on mě srdečně vítá, je to čas, kdy odhazuji stres ze zaměstnání, obouvám boty a vyrážím na dlouhou procházku. Tam si vyčistím hlavu, udělám něco pro své zdraví a procházku pravidelně končím v hospodě, kde si dám jedno zdravotní pivko.

Jolana (56): Varovala jsem dceru před pořízením psa, ale nakonec skončil u mě. Dnes jsem za to vděčná

Láska mě naplnila štěstím a radostí

Lídu jsem potkal při své pravidelné procházce s Dastym. Ona se v parku na cyklostezce učila na kolečkových bruslích a já tam šel v momentu, kdy upadla. Pozval jsem ji na kávu a bylo. Dva rozvedení lidé, co spolu trávili volný čas a víkendy. Lída měla dospělé děti, já měl Dastyho.

Zpočátku byla Lída Dastym úplně posedlá. Neustále mu nosila pamlsky, mazlila se s ním. Jenže jen do chvíle, kdy se v posteli objevilo první klíště. Bylo mrtvé, ale stejně způsobilo rozruch. Lída hystericky křičela, že nechce onemocnět a že je nechutné, že s námi Dasty spí v posteli a s ním i parazité.

Dagmar (48): Po rozvodu mi zbyl jen starý pes. Ale já jsem konečně spokojená, vystačíme si dokonale

Hádky kvůli maličkosti mě nebaví

„Nic nechytneš. Dastymu dávám každý měsíc tabletu proti klíšťatům. Zakousnou se a je po nich. Nic ti nehrozí. A ty co lezou, tak ty chytnu a splachuju do záchodu. Nic tragického. Tak klid a neboj. Věř mi,“ snažil jsem se uklidnit situaci. Jenže marně. Lída byla jako smyslů zbavená.

A s každým dalším klíštětem se její reakce zhoršovaly. A bohužel letos je klíšťat hodně. Po každé procházce nacházím minimálně čtyři klíšťata na Dastyho srsti, jak si pochodují po mém psu. I mě to vadí, ale je to můj pes, a tak mám pochopení. Jenže Lída vyvolává hádky a požaduje, aby s námi Dasty přestal spát v posteli. A abych ho zavíral v předsíni. A to nesplním. Dasty by to bral jako trest.

Bohužel hádky jsou u nás na denním pořádku a osmiměsíční klid vystřídala bouře. Jestli ji ustojíme, klid bude v zimě a pak to začne znovu. Řešení bohužel nemám. Svého psa nikde zavírat nebudu.

Daniela (39): Z dovolené jsem si přivezla nepříjemný suvenýr, kterého se budu zbavovat dlouho

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].