
Danuše bydlí dva roky s přítelem Matějem, úspěšným podnikatelem. Matěj od Danuše požaduje jediné. Aby měl teplou stravu, bylo uklizeno a Danuše byla reprezentatnivního vzhledu. Za to nemusí chodit do zaměstnání a má k dispozici Matějovu platební kartu. Jenže Danuše si umí poradit v každé situaci.
Jsem vděčná za život, který mi můj partner umožňuje. Nemusím chodit do práce a mám neomezený tok peněz. Ideální situace.
Mám krásný život jako z pohádky
Svého přítele Matěje si vážím a hýčkám ho. Když je doma, obskakuji ho. Nosím mu pití, drbu ho na zádech a v noci se ze mě stane vášnivá šelma. Aby taky ne, život s ním mi vyhovuje. Mám vše, po čem jsem kdysi snila: hezký dům, bazén na zahradě, mohu si kupovat značkové oblečení, jezdím na dovolenou, chodím na akce a to vše bez práce.
Zatím nemáme děti, a tak si užíváme večírků, přátel a dovolených. Je vidět, že můj partner si zakládá na tom, aby mi to slušelo. „Danu, nestyď se a kup si vše, co chceš: kosmetika, kadeřnice, nehty. Víš, že to mám rád. Šaty ať mají hluboký výstřih a bikiny jsou maličké. Chci mít vedle sebe kočku,“ plácnul mě po zadku Matěj.
Plním přání svému příteli
A já se snažím. Třikrát do týdne chodím dopoledne do fitka a rozhodně se nenudím. Dá to zabrat, abych byla dokonalá. Chodím i na brazilskou depilaci, i když je to dost bolestivé. Ale vnímám to jako svou povinnost. Povinnost být nejlepší verzí sama sebe. Jediné, v čem svého přítele podvádím, je úklid a vaření.
Vařit umím, ale nebaví mě to. Nejsem kuchařka, co umí omáčky nebo typická česká jídla. Ale maso na přírodno a grilovanou zeleninu svedu. Nicméně vaření považuji za ztrátu času, a tak je pro mě rychlejší, když každý den koupím v jedné rodinné vývařovně hotové jídlo. Doma ho Matějovi servíruji jako svůj výtvor. Vždy toho koupím víc a dám to do hrnců.
Moje tajemství je zatím v bezpečí
Ale třeba zeleninové saláty dělám sama. O víkendu mám štěstí v tom, že Matěj rád zajde do oblíbené restaurace. Takže nemusím nic matlat v kuchyni před ním. Mou slabinou je úklid. Asi bych nezvládla pravidelně uklízet celý dům, a tak chodí jednou za týden uklízečka. Až na to Matěj přijde, tak mám výmluvu. Řeknu mu, že uklízečka vydrhne jen koupelnu a setře podlahy a zbytek dělám já.
Přiznám, že je to jen malá pomoc. Mám před sebou ještě pár let bezstarostného života, a to si chci užít. Pak asi budeme mít děti, a nastane mi frmol. Doufám, že se ve mně něco přepne, a pojedu na vyšší obrátky. Jsem si vědoma toho, že v současné době se věnuji pouze sobě, relaxuji a mou jedinou povinností je být krásná.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].