Facebook
Instagram
Helikoptérová výchova znamená, že rodiče věnují přehnanou pozornost zkušenostem a problémům svých dětí. Je to nešvar. Dětem do budoucna zadělává na problémy, které starší generace neznají. Hrozí jim totiž, že si život neužijí pořádně, protože se vlastně budou bát žít.
V zásadě nejde o nic nového, o helikoptérových rodičích se psalo již na konci šedesátých let. Pojďme se podívat, kde se v rodičích může brát přehnaná péče a jaké to má důsledky na děti.
Strach rodičů
Magazín Neuro Science poukazuje na zajímavý vývoj společnosti v Kanadě. Úroveň kriminality v zemi strmě rostla od 60. do 80. let, až v následující dekádě dosáhla vrcholu. Tehdy nastal také rozmach kabelové televize, která zprávy o zločinech šířila rychleji a k více lidem. Není divu, že se rodiče víc báli o své děti a chránili je. Pak sice začala kriminalita klesat, ale strach v rodičích zůstal.
„Zde začíná problém přehnané opatrnosti. Pojem bezpečí se začal rozšiřovat za hranice fyzického bezpečí dětí do emocionálního a psychického pohodlí. To dětem odepřelo zkušenosti, které potřebovaly k učení a růstu. Ukázalo se, že nadměrná rodičovská ochrana podporuje nezdravé mechanismy zvládání stresu u dětí," píše Neuro Science.
A dodává, že nadměrně chráněné děti mají větší pravděpodobnost, že si problémy internalizují, což znamená úzkosti a deprese. Ale také externalizují. To se projevuje vzdorem, delikvencí nebo užíváním návykových látek...
Helikoptérová výchova
Pojem helikoptéroví rodiče se u nás občas používá pro rodiče, kteří věnují spoustu času výběru školy pro své potomky. „Péče o výběr školy není ukazatel „helikoptérismu“, ale projev rozumného rodiče. Každý takový totiž ví, že zejména první roky školní docházky jsou rozhodující pro vztah dítěte ke vzdělávání a rozvoj nejdůležitějších školních dovedností. I kdybych byl opakem úzkostlivého rodiče, stejně bych se musel postarat o to, aby ve škole mého dítěte rozvíjeli samostatnost a iniciativu," píše na svém webu je odborník na vzdělávání Robert Čapek.
A co tedy je ta helikoptérová výchova? Poprvé o ní v roce 1969 psal Haim Ginott, kterému si dospívající děti stěžovaly, že nad nimi máma létá jako helikoptéra. Zjednodušeně řečeno tato výchova spočívá v tom, že rodiče věnují přehnanou pozornost zkušenostem a problémům svých dětí. Snaží se všechno vyřešit za ně a chrání je před negativními zkušenostmi.
V jistém ohledu to asi dává smysl. Je přirozené chtít se vyhnout problémům. Podle Neuro Science ale vyhýbání se věcem, které nám přinášejí nepohodlí, může posílit přesvědčení, že určité problémy nezvládneme. A časem nás učiní méně schopnými a odolnými. Kdysi děti dostaly klíče, přes den fungovaly samostatně a musely si poradit. Dnes mají v kapse telefon a všechno řeší s rodiči. Mobil se proto někdy označuje jako nejdelší pupeční šňůra...
Rizika helikoptérové výchovy
„Pokud se budeme vyhýbat veškerému stresu, nikdy se nenaučíme stresory překonávat ani pochopit svůj plný potenciál. Vyhýbání se překážkám nás může přimět, abychom si mysleli, že jsme slabší nebo křehčí, než jsme," píše Neuro Science.
Vykreslování světa jako místa, kde nebezpečí číhá na každém kroku, zrodilo úzkostné mladé lidi. Vyhýbají se činnostem, se kterými by dříve experimentovali. Zkrátka aktivity, které považují za „dospělé“. Tráví méně času bez dozoru rodičů. Nerandí ani nemají sex, protože se obávají zlomeného srdce, těhotenství a sexuálně přenosných nemocí. Nejezdí autem, v této oblasti spoléhají na rodiče. Příkladů je spousta.
A co s tím? Dospívající by se neměli bát života natolik, aby z něho neměli radost. Bez příležitostí prozkoumat své limity riskují, že si osvojí falešný pocit bezmoci a upadnou do deprese a úzkosti. Proto je dobré poučit je o tom, že existuje bezpečný sex a chyby jsou zdravé, lidské a normální. Život sice není bezpečný nebo bez jakéhokoliv rizika. Ale nejlepší ochranou je vědomí, že dokážete zvládnout životní výzvy. V konečném důsledku to dětem pomůže víc, než když za rodiče budou všechno chtít helikoptérově vyřešit.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Helikoptérový rodič
Neurosciencenews.com: Over-Emphasis on Safety Means Kids Are Becoming More Anxious and Less Resilient
