Měly by mít děti více kontroly nad svým životem? Odborníci mají jasno

Děti by měli v závislosti na svém věku a stupni vývoje postupně přebírat odpovědnost za své konání, rozhodovat se o svém životě a v rozumné míře nad ním mít kontrolu. Jedině tak si dítě vybuduje psychickou odolnost a dokáže samostatně zvládat nejrůznější úkoly i své emoce.
Zdroj: Unsplash.com
I zdánlivě nevinná komunikace dospělých může u dětí vyvolat trauma, které si ponesou celý život. Základním pravidlem je nehodnotit, nepopírat a vysvětlovat. Rodiče by měli k dětem hovořit vždy pozitivně. Jejich slova by neměla děti soudit nebo kritizovat. Děti nerozumí ani zlehčování.„Proč pláčeš? Vždyť se nic hrozného nestalo?“ Přesně takto by slova rodiče vypadat neměla. Na první otázku dítě nedokáže odpovědět, to v něm vzbuzuje pocity bezmoci a neschopnosti. Druhá otázka je snahou o zlehčení situace. To v dítěti vyvolává zmatek a nejistotu. Pokud jsou emoce dítěte natolik silné, že vyvolaly pláč, rodič zlehčováním vyjadřuje nepřijetí emocí dítěte. Dítě tak do budoucna ztrácí možnost přijmout a zpracovat vlastní emoce, snižuje se důvěra v sebe sama. + 1 fotka+ 2 fotky

Mladí lidé dnes trpí úzkostnými poruchami mnohem častěji než dříve. Žijeme v blahobytu, a přesto v četnosti úzkostí a depresí překonáme období velké hospodářské krize nebo světové války. Jak je to možné? Když se na středních a vysokých školách prováděly průzkumy, které měly odhalit náchylnost k úzkostem a depresím, objevil se zajímavý faktor – přesvědčení, že mohu ovládat svůj osud.

Radka Křivánková
Radka Křivánková 18. 06. 2020 13:00

Zvýšená náchylnost k psychické nestabilitě souvisí s postojem, že svůj život nemohu plně řídit, ale že ho ovlivňují různé vnější síly. Tohle přesvědčení, které má kořeny v dětství, potlačuje schopnost zvládat nepříznivé situace. A život nepříznivé situace logicky přináší.

Proč by rodiče měli předat kontrolu svým dětem?

Rodiče zpravidla kontrolu nad životem svých dětí spojují s rodičovskou odpovědností. Jenže i děti potřebují mít pocit, že ovládají svůj život. Tak se vyhnou negativním úzkostlivým pocitům a pasivitě, která je jinak dřív nebo později dožene.

Nemají-li děti možnost smysluplné volby, nedostávají-li prostor rozhodovat o svém životě, s vysokým rizikem jim hrozí psychické potíže, problémy se soustředěním i svými emocemi.

Nezvládání vzteku, sebedestrukce, ale i pasivita a vnitřní zmatek... i to mohou být důsledky stavu, kdy děti postrádají kontrolu nad svým životem. Taková tvrzení předkládá kniha Dítě na vlastní pohon neuropsychologa Illiama Stixruda a Neda Johnsona, který se zabývá zlepšováním studijních dovedností dětí a vztahy mezi rodiči a dětmi.

Je to na tobě

Poznatky z neurovědy, vývojové psychologie i praktické zkušenosti z práce s dětmi vedou Stixruda a Johnsona k závěru, že úloha rodičů je být dětem spíše konzultantem než šéfem a manažerem.

Přestože je pohodlnější převzít kontrolu a donutit děti jen plnit instrukce rodičů, není to v zájmu  dětí. Měli bychom jim důvěřovat, spoléhat na jejich rozum a na to, že dokážou rozeznat, co je pro ně dobré.

Jednoduše by od rodičů měly děti častěji slyšet: „Je to na tobě.“

Jazyk rodičů směrem k dětem má podstatný význam. Jak by rodiče měli s dětmi mluvit? To zjistíte ZDE:

Literatura: Johnson, Ned; Stixrud, Illiam: Dítě na vlastní pohon. Proč svěřit svým potomkům více kontroly nad životem. Praha: Jan Melvil Publishing. 2019.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články