PORADNA: Nedaří se mi zapojit děti do domácích prací. Udělejte si tabulku a vyplácejte odměny, nabádá koučka

PORADNA: Nedaří se mi zapojit děti do domácích prací. Udělejte si tabulku a vyplácejte odměny, nabádá koučka
Zdroj: Freepik

Zná to asi spousta z nás. Když byly děti malé, nepouštěli jsme je k domácím pracím, aby se nám nemotaly pod nohama. Naši potomci si na to rychle zvykli, a když teď po nich něco chceme, nestaví se k tomu zrovna nadšeně. Jak děti motivovat k tomu, aby doma pomáhaly, vysvětluje v dalším pokračování poradny koučka Sylvie Mobagi.

Tereza Švandová
Tereza Švandová 10. listopadu 2022

Zapojit děti do domácích prací se nedaří ani paní Kateřině, která s manželem vychovává devítiletého syna a šestiletou dceru. Ti nemají doma prakticky žádné povinnosti, protože Katka byla zvyklá si všechno dělat sama. „Děti mi při práci spíše překážely, a tak jsem je vždycky poslala si hrát, abych měla na danou činnost klid,“ přiznala se k častému nešvaru maminek.

„Teď ale zjišťuji, že nestíhám, děti už jsou velké a mohly by něco doma dělat. Jenže když je o něco požádám, moc se jim do toho nechce. Starší syn ještě občas jde, ale mladší dcera začne diskutovat, proč to má dělat, že se jí nechce, atd. Jak si doma zjednat pořádek? Jak děti motivovat k tomu, aby se pravidelně zapojovaly do chodu domácnosti? ptá se Katka.

PORADNA: Jak motivovat děti k jídlu. Nutit je dojídat je týrání, další chod jim ale dejte až v určený čas, radí koučka
Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Jak motivovat děti k jídlu. Nutit je dojídat je týrání, další chod jim ale dejte až v určený čas, radí koučka

Co radí koučka Sylvie Mobagi?

Přístup, který maminka popisuje, je velmi častý. Jasně, že když potřebujeme mít práci rychle hotovou, je lepší, když si to uděláme sami a bez dětí. Pak se ale vždy dostaneme do tohoto bodu, děti nemají vytvořen návyk, že je normální doma pomáhat. Maminkám s malými dětmi proto doporučuji – buďte chytřejší než my a už od mala nechte děti pomáhat. Třeba dvouleté dítě zvládne vyždímaným hadříkem otřít konferenční stůl, svoje místo po papání, nebo skříňku, kam dosáhne. Jasně, že nemůžeme předpokládat, že by to byl „úklid v pravém slova smyslu“, jde o to brát to tak, že se dítě učí pomáhat. A tím předejdeme tomu, co většina maminek řeší.

A teď k tomu, co s tím, když už jsou děti odrostlejší. Psala jsem o tom už v předchozích článcích. V domácnostech a to i v těch, kdy třeba v pěstounských rodinách žije vícero dětí, se velmi osvědčuje „tabulka“. Jednoduchá věc, kterou si můžete doma nakreslit, děti ji mohou vybarvit nebo si ji připravíte na počítači… Jde o takový plán na týden, kde si uděláte pro každý den v týdnu kolonku pro každého z členů domácnosti. Klíčem k úspěchu je, aby tam byli napsáni i rodiče, nejen děti. Protože tím si děti uvědomí, kolik práce je potřeba doma dělat a že se opravdu zapojují všichni. Kdybyste udělali přehled jen pro děti, tak budou mít pocit, že je „všechno na nich“.

Pak si na papír sepište všechny činnosti, které se doma dělají (mytí oken, podlahy, prach, záchod, koupelna…). Těch činností bude hodně a vy je pak rozdělíte mezi členy domácnosti. Je jasné, že na dospělácích toho bude nejvíce, ale i to je výchovné. Učíme tím děti, že si mají vážit naší práce.

Až budete mít seznam činností, tak si s dětmi sedněte, vysvětlete jim, že už jsou velké a potřebujete jejich pomoc. Že pak díky tomu budete mít více času si hrát, číst či se podívat na pohádku. A nechte je, ať si činnosti sami vyberou. Každý den by měly mít „něco“, stačí drobnost. Například s košem můžou zajít, i když mají „dlouho“ školu. To je úkon na maximálně pět minut. Tedy každý den nějaká pomoc.

Nevím, zda již dětem dáváte kapesné, ale je fajn to spojit, a děti pak mohou dostat týdenní kapesné, protože doma pomáhaly. Každý den si mohou odškrtávat, co už je, či není hotovo. A na konci, až budete mít v seznamu povinnosti, si tam dejte „třešničku na dort“. Napište si tam, že např. v sobotu pojedete na výlet, nebo kdy půjdete do kina, divadla, fotit se, a taky kdy si uděláte herní večer a budete hrát monopoly, activity či jinou hru.

Cílem je, aby tam nezůstaly jen povinnosti. Určitě je fajn to aktualizovat, takže když se jde k zubaři, klidně si to tam dopište. Nejde o povinnost jako takovou, ale je to něco, co se „musí“ zvládnout, co také zabere čas, a navíc to dětem připomíná, co se kdy bude dít. A když děti vědí, co se bude dít, dodává jim to jistotu. Pak už jen zbývá si dát seznam někam na viditelné místo, většinou na lednici, a začít se tím řídit. Když se dětem podaří vše správně, odměňte je, nechť třeba dostanou kapesné a k tomu čokoládu, nebo o desetikorunu na týden víc… Umocňujte to v nich pocit, že pomáhat a zapojovat se je správné.

PORADNA: Kolik dárků pod stromečkem je pro děti tak akorát? Koučka hovoří o zlatém pravidlu pěti
Mohlo by Vás zajímat:

PORADNA: Kolik dárků pod stromečkem je pro děti tak akorát? Koučka hovoří o zlatém pravidlu pěti

Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.

Škola líčení: Jak si správně upravit obočí? Vizážistka Diana vám ukáže, jak ho vytvarovat během pár minut

Další články