Facebook
Instagram
Společné koupání s dětmi ve vaně může být skvělý zážitek pro všechny zúčastněné. Tolik legrace si se svými potomky užijete jen málokdy. Možná si ale kladete otázku, do kolika let dětí jsou tyto aktivity vhodné. Na to odpovídá v naší poradně zkušená koučka Sylvie Mobagi.
Zuzka má šestiletou dceru a čtyřletého syna. Občas se ona nebo manžel s nimi koupou a ani v jiných situacích před nimi svou nahotu neskrývají. "Děti za námi chodí i do koupelny, když se sprchujeme, nebo třeba na záchod," vysvětluje Zuzka.
Takové chování jí přišlo normální, dokud se o něm nezmínila kamarádce. "Velmi se tomu divila. Prý jí koupání s takto velkými dětmi a odhalování se před nimi přijde přes čáru a ohrožujeme tím jejich zdravý vývoj," svěřila se Zuzka.
Jak to vidí koučka Sylvie Mobagi?
A jak konkrétně ten zdravý vývoj ohrožujete, kamarádka neříkala? Jak by to podle ní mělo správně probíhat, abyste neohrožovali zdravý vývoj dětí a zároveň jste je naučili, že své tělo mají mít rády a že sexualita patří k životu?
Naše generace vyrůstala v době, kdy byla sexualita tabu, případně se o ní začínalo mluvit. Naši rodiče se před námi úzkostlivě schovávali, abychom náhodou nezahlédli holý zadek. Bylo to dobře? Existuje několik studií, které prokazují, že právě i vinou tohoto tabuizování se ženy a dívky častěji, chlapci méně často dostávali do situací, kdy neměli rádi svoje tělo.
Kdy dívky řešily, že by měly vypadat dokonale, mít míry 90-60-90, a chlapci zase mít pekáč buchet na břiše a obrovské svaly na rukou. Proč? Protože jediná těla, která tyto děti viděly, byla ta v časopisech a televizi. Bylo to dobře? Byl to ten vzor, který jsme dětem chtěli ukázat a do kterého jsme chtěli, aby se stylizovaly?
Co se týče koupání ve vaně, opravdu kolem šestého roku přichází „přelom“, kdy bychom od něj měli pomalu upouštět. V dětech začínají v této době vyvstávat různé sexuální otázky a přeci jen, aby šestiletý chlapec koukal mamince mezi nohy, už úplně žádoucí není. A při pobytu ve vaně prostě neuhlídáte každý pohyb tak, abyste měli nohy u sebe.
Nicméně to, že děti vidí, jak se rodič převléká, sprchuje, prostě ho vidí nahého, je naopak žádoucí. Děti mají díky tomu možnost se rodiče zeptat na otázky z oblasti sexuality. Děti, které rodiče nahé nevídají, zpravidla tyto dotazy kladou svému okolí, nikoli rodičům. A otázka je, jestli nám toto jako rodičům vyhovuje. Opravdu chceme, aby dětem vysvětloval sexualitu někdo jiný? Nebo raději chceme, aby přišly za námi a my jim řekli to, co uznáme za vhodné?
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.
