Diana (36): Chlubil se, jak pomáhá lidem. Já ale odhalila jeho špinavé tajemství

Když jsem potkala Martina, vůbec jsem neplánovala nový vztah. Po rozvodu jsem měla dost všeho – mužů, kompromisů, slibů. Martin pomáhal kamarádce s hypotékou a při jednom setkání se na mě usmál tím způsobem, který člověka prostě odzbrojí. Byl pozorný, sebevědomý, vtipný.

Damián (26): Chtěl jsem kamarádku utěšit po rozchodu, ale nějak se to zvrtlo. Teď se mnou nemluví

Očividně se mu dařilo

Mluvil o své práci finančního poradce, o tom, jak lidem pomáhá uspořádat život. Vypadal, že tomu rozumí, a když mi nabídl, že se mi podívá na pojistky a úspory, neviděla jsem důvod, proč ne. Brzy jsme spolu začali bydlet. Najednou bylo všechno jednodušší. On zařizoval věci, o kterých jsem ani netušila, že existují. Pořád přinášel nějaké „nabídky“, mluvil o nových klientech, o tom, jak mu lidé věří. A já mu věřila taky.

Ale pak jsem si začínala všímat, že se nálada doma mění. Martin chodil z práce naštvaný, hádal se po telefonu s klienty a nebral si servítky. Sem tam se vybil i na mě. Někdy jsem našla celé stohy papírů skartovaných v jeho pracovně.

Pak jsem jednou zvedla jeho telefon, když ho zapomněl doma. Volala mu stará paní, která hledala svého „poradce“. Byla zmatená. „Pán mi slíbil, že se podívá na moje smlouvy a pojištění, ale syn mi dneska řekl, že mi z účtu zmizely peníze.“ Tvrdila, že má všechny doklady, že mu věřila. Měla jsem chuť jí říct, že se musela splést, že to není možné.

Veronika (29): Po rozchodu mi bývalý poslal účetnictví našeho vztahu. Nevěřila jsem vlastním očím

Začala jsem mít strach

Bylo mi zle. Začala jsem hledat v jeho skartovačce a, ačkoli to bylo téměř nečitelné, našla jsem tam proužky, ze kterých jsem poskládala její jméno. A to jen proto, že skartovačka byla skoro plná. Byla jsem v šoku a nevěděla, co dělat.

Nevím, co bylo horší – zjištění, že podváděl lidi, nebo že já sama žiju z jejich peněz. Kdybych ho udala, přišla bych o všechno. Ale kdybych mlčela, znamenalo by to, že jsem stejná jako on.

Rozhodla jsem se zatím nic nedělat. Martin chodil z práce stále víc a víc naštvaný, a já se upřímně začala bát. Nakonec jsem se rozhodla jednoho dne se prostě sbalit a odejít. Nechtěla jsem s jeho prací mít nic společného, ale na to, abych to řešila, jsem neměla odvahu.

Martin (42): Pomáhal jsem mámě dělat pořádek ve sklepě. V jedné krabici se schovávalo tajemství, které mě šokovalo

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].