Dušan (44): Chtěl jsem být oporou, stal jsem se sponzorem. Společné bydlení odhalilo partnerčinu vypočítavost

Silvu a mě spojila internetová seznamka. Po dlouhé době jsem potkal někoho, kdo mě oslovil. Silva vypadala dobře, byla přitažlivá, hezky se mi s ní povídalo a navíc měla všeobecný přehled. Prostě potom, co jsem absolvoval desítky nevydařených schůzek, jsem se skoro okamžitě zamiloval.

Petr (33): Snoubenka mi tvrdila, že nemá peníze na živobytí. Ve skutečnosti si ale nakupováním drahých věcí jen zlepšovala náladu

Krásné začátky mě nabíjely energií

Cítil jsem se fantasticky. Byl jsem plný energie. Najednou nic nebyl problém. Schůzky se Silvou byly nádherné. Klapalo nám to jak v posteli, tak v běžném životě. Výlety, společné víkendy, letmé schůzky po práci... vše bylo jako z pohádky. Zamiloval jsem se tak silně, že jsem po několika měsících Silvě začal naznačovat, že bych byl pro společné bydlení. Silva na moje návrhy reagovala vlažně.

Myslel jsem si, že si Silva není jistá tím, že jsem ten pravý. A tak jsem zaplatil dovolenou a letěli jsme na dva týdny k moři. Když se Silvě rozbilo auto, zařídil jsem jí opravu, která mě stála skoro padesát tisíc a po Silvě jsem nechtěl ani korunu. Prostě jsem chtěl Silvě ukázat, že jsem chlap, o kterého se může opřít. Asi to zabralo, protože jsme se během krátké chvíle k sobě nastěhovali.

Věra (72): Snacha mi z mého bytu udělala rodinné centrum. Nemám na to peníze ani sílu

A najednou to začalo skřípat

Veškeré náklady spojené s provozem naší domácnosti jsem platil já. Poplatky za energie, vodu a plyn jsem hradil já. Dále jsem platil hypotéku. Když jsme šli na nákup, Silva nikdy neřekla, že nákup zaplatí. Byla ochotná koupit jenom drobnosti. Když došel chleba, koupila ho. „Lásko, nesu chleba. Všimla jsem si, že už dochází,“ hlásila pokaždé. A tvářila se u toho, jako by mi koupila něco za milion.

Snad desetkrát jsem se snažil vyřešit naše neshody ohledně peněz. Marně. „Dušane, chtěl jsi, abych s tebou bydlela. Já to nechtěla. Tak u tebe bydlím, ale platit nic nebudu. Je to tvůj byt. Je to tvoje domácnost. Já uklidím, uvařím. Ale nic platit nebudu,“ usmála se na mě a dala mi najevo, že debata skončila. Ale já nechtěl, aby Silva platila náklady spojené s hypotékou. Chtěl jsem, aby se polovinou podílela na chodu domácnosti.

Ema (34): Tchyně nám dala 300 tisíc na vybavení bytu. Teď si myslí, že může o všem rozhodovat

Peníze nás nakonec definitivně rozdělí

„Lásko, já chci jen spravedlivý přístup. Polovinu za energie a jídlo. Nic víc. A nemusíš se bát, že se nebudu chovat jako chlap. Nemám problém zaplatit třeba výlet nebo tě pozvat na dovolenou. Ale taky nechci platit vše,“ snažil jsem se partnerce vysvětlit o co mi jde. Každá debata skončila stejně. Pláčem ze strany Silvy, pocitem frustrace u mě. Silva ze sebe dělala chudinku, protože jí vzrostly náklady spojené s dojížděním do zaměstnání. A že svůj byt nemůže pronajmout, jelikož ho nově zařídila nábytkem a bojí se, že by ho nájemník zničil.

Takže má ještě náklady spojené s bytem, které podle ní nevnímám. Nakonec z přítelkyně vylezlo, že se má hůř se mnou, než když žila sama v bytě. A to si rozhodně nemyslím. Platím vše včetně jídla. Silva jezdí zdarma na dovolené a občas jí i natankuji palivo do auta. Začínám být hodně rozčarovaný ze Silvy a jejího přístupu k penězům. Ze Silvy se vyklubala žena, co vnímá jen peníze. A takovou ženu nechci. Takže cítím, že náš vztah je na konci. Nechal jsem se asi unést a zbytečně rychle toužil po společném bydlení.

Vilém (61): Skončil mi čas teplých večeří a servisu. Manželka se po letech vzbouřila a odmítá mi dál dělat služku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].