
Alena je už rok ve vztahu s Tomášem, který je velmi pracovitý. Přesto se jí nechce otevírat téma peněz. Cítí se nespokojeně, protože má dojem, že se na společných nákladech nepodílejí rovným dílem.
Bydlím ve starším rodinném domku, který se snažím postupně dávat do pořádku. Mé dvě děti už studují na univerzitě. S jejich otcem, mým exmanželem, máme dobré vztahy a na všem, co se jich týká, se bez problémů domluvíme.
Poznala jsem příjemného a pracovitého muže
Před rokem jsem v obchodě pro kutily narazila na sympatického muže. Poradil mi, jaké těsnění vybrat k vodovodní baterii. Dali jsme se do řeči, skončili u kávy z automatu a brzy se začali vídat. Jmenoval se Tomáš, byl vždy usměvavý a v jeho společnosti mi bylo skvěle. Měl malý obchod s nářadím, ale jeho hlavní byznys byl e-shop, který provozoval.
Oba jsme měli za sebou rozvod, takže náš vztah byl od začátku nekomplikovaný. Mohli jsme se vídat, kdykoli jsme chtěli. Dělilo nás sice třicet kilometrů, ale to jsme jako překážku nebrali. Cesta autem nám zabrala půl hodiny. První rande u něj doma, kde mi uvařil večeři, bylo neskutečně romantické. Zamilovala jsem se až po uši.
Všimla jsem si, že se mu nechce platit
Časem začal Tomáš trávit víkendy u mě. Seznámil se s mými dětmi a náš společný čas jsme dělili mezi odpočinek, výlety a drobné práce na domě. Tomáše práce rukama bavila. Vždy jsme se domluvili, co by se dalo vylepšit. Já nakoupila materiál a on mi pomohl s realizací. Šlo o drobnosti – něco natřít, přivrtat polici, vyměnit staré za nové. Většinou to zabralo sobotní dopoledne, takže nám zbyl čas i na kino nebo výlet do okolí.
Každý víkend jsem vařila a v pondělí, když odjížděl, jsem mu ještě nabalila jídlo s sebou. Postupně mi ale došlo, že Tomáš nikdy nic nepřiveze. Všechno jídlo, materiál na opravy, a dokonce i vstupy nebo občerstvení na výletech jsem platila já. S každým dalším víkendem mi to vadilo víc a víc.
Do debaty o penězích se mi nechce
Přestože mi to leží v hlavě, stále váhám, jestli mám téma peněz vůbec otevírat. Nejsem si jistá, jestli jeho pomoc na domě vyváží to, že já všechno financuji. Stydím se takhle počítat, kolik jsem utratila, a kolik by stála jeho práce. Přitom by mi stačilo málo – kdyby jednou za čas zaplatil nákup nebo alespoň útratu na výletě.
Předpokládám, že by byl ochotný si o tom promluvit, problém je spíš ve mně. Nevím, zda je můj požadavek oprávněný. Ale protože ne každý víkend pracujeme, ale každý víkend jíme, myslím, že ten rozhovor bude nezbytný. Mrzí mě, že ho to samotného nenapadne. Bojím se, abych tím náš vztah nepokazila, protože jinak nám to skvěle klape. Až na ty peníze. Přitom si myslím, že je Tomáš finančně zajištěný lépe než já a o to méně jeho chování chápu.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




