Eduard (49): Každý rok o Velikonocích chodím s klukama na pomlázku. Manželka to ještě neskousla a vyhrožuje mi

Každý rok před Velikonoci si vyrážím obstarat dlouhé vrbové proutky. Za ty roky jsem si už našel svoje místo, kde pokaždé seženu materiál.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (47): Loni jsem o Velikonocích prožila románek s kolegou. Letos bych si ráda dala nášup

​Každý rok vyrážíme s kamarády a pomlázkou za sousedkami

Týden před svátky si pak upletu pomlázku. Ozdobím ji mnoha mašličkami a vystavím ji na čestném místě v garáži. Asi tři dny před významným dnem se sejdeme s partou hodovníků a doladíme trasu. Obcházíme známé a sousedky skoro po celé vesnici. Nesmíme na žádnou zapomenout.

Každá žena nás čeká, abychom ji symbolicky vyšlehali. Podle tradice jí tím zajistíme, že příští rok neuschne. Bereme s sebou velké košíky. Dostáváme malovaná vajíčka a ozdobené perníky ve tvaru zajíčka. Minulý rok nás dokonce sousedka překvapila smyslem pro humor a upekla nám perníková prsa v barevných podprsenkách.

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (30): Zamilovala jsem se do muže svých snů. Má to ale jeden zásadní háček

Manželka mi vyčítá, že se vracím podnapilý

Tím samozřejmě výslužka nekončí. Každá nám nabídne panáka. "Chlapi, tak na zdraví!" slyšíme mnohokrát. A my statečně pijeme. Je to náročné. Za dopoledne musíme zvládnout minimálně deset až patnáct panáků. Všude dostaneme něco jiného. Takže každou hodinou jsme více a více vtipní. A taky se více a více motáme.

Mám úžasnou manželku, ale Velikonoce nesnáší. Nedokáže se povznést nad mým příchodem domů z hodování. Občas mě kamarádi musí podpírat. Už se i stalo, že jsem se pozvracel. Stydím se, ale jak říkám: "Jsem statečný. Každý rok jdu do toho těžkého boje znovu."

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (30): Řekla jsem kamarádce, co si myslím o jejím novém vztahu. Od té doby mě ignoruje

Doma máme každé Velikonoce dusno, ale já se nevzdám

Minulý rok jsem se stěží dopotácel domů a usnul jsem na zemi v ložnici. Vzbudil jsem se až druhý den dopoledne. Hlava mě bolela a žaludek nebyl v nejlepší kondici. Do toho ještě spustila manželka: " Edo, já už toho mám vážně dost. Chováš se jako utržený ze řetězu. To si sakra nemůžeš jen trochu srknout a zbytek nechat?" Vím, že má částečně pravdu, ale zbytek roku se snažím být nejlepším manželem, jakým zvládnu být.

Tak by mě potěšilo, kdyby byla v tomto manželka trochu tolerantní. "Zase jsem musela spát v obýváku, protože jsi smrděl alkoholem," vyčetla mi a pokračovala: "A celý den volna jsem byla zalezlá doma, protože jsem se bála, aby ses neudusil, kdyby se ti udělalo zle. A dovolenou druhý den na to plácáš." Remcala a pak to vzdala. Jsme manželé už 29 let a s partou držíme tuto tradici už čtvrt století. Jiný nebudu. A myslím, že se to jednou za rok přežít dá.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (33): Záviděla jsem kamarádce jejího přítele. Dokud se mi jednou uplakaná nesvěřila, co po ní chce