Erfurtská latrínová katastrofa: Bizarní neštěstí, během něhož se mělo ve výkalech utopit až 100 šlechticů

Incident, zvaný v němčině Erfurter Latrinensturz, byl neuvěřitelnou nehodou, ale zároveň produktem znesvářené politické scény té doby – zdůrazňoval tak, že je potřeba ve společnosti zavést ještě řadu změn.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejpodivnější vlak New Yorku: Odváží výkaly milionů, jednou to ale dopadlo hodně špatně

Středověk: období plné sporů

Německé město Erfurt existuje od osmého století a dříve bylo součástí Svaté říše římské. A právě v něm se nachází Petersbergská citadela s kostelem, v němž došlo k oné kuriózní situaci. Proč se tam ale šlechta v prvé řadě vůbec shromáždila? V té době město ovládal král Jindřich VI., jenž se musel vypořádat s velkými politickými spory mezi feudální šlechtou a náboženskými vůdci římskokatolické církve.

Jeden takový konflikt vypukl mezi arcibiskupem Konrádem z Mohuče a durynským lantkrabětem Ludvíkem III. Přesný důvod jejich nepřátelství není znám, ale s největší pravděpodobností šlo o vlastnictví nebo kontrolu nad určitou půdou. Král chtěl tento problém jednou provždy vyřešit. Svolal tak setkání, kterého se měla zúčastnit i řada úředníků v roli prostředníků mezi oběma stranami.

Mohlo by Vás zajímat:

Mršiny, výkaly a špinavé kanály. Tak vypadal život skvěle placeného kata, když zrovna nestínal hlavy

Osudný pád do latríny

Historických podrobností o tomto setkání moc nemáme, nicméně setkání mělo proběhnout v jednom z pater kostela. Ať tak či onak, sešlo se tam více lidí, než mělo. V jednom okamžiku došlo ke zhroucení podlahy a pádu šlechty do klášterní latríny. Nic příjemného to nebylo, když uvážíme, že byl parný červenec.

Ztráty na životech byly značné. Hovoří se až o šedesáti obětech. V některých pramenech ale koluje i číslovka 100. Jeden z hlavních aktérů – Ludvík III. – měl to štěstí, že přežil. A i ten druhý – arcibiskup – měl toho dne na své straně štěstí. Šel totiž zrovna něco prodiskutovat s králem do rohu místnosti. Mohl se tak s králem držet mříží v oknech a počkat na záchranu.

Mohlo by Vás zajímat:

Šílené léčebné metody středověku: Zlomené srdce zacelí výkaly, s melancholií pomůže díra v lebce

Následky katastrofy – pádu do latríny

Ve středověku byly kanalizační systémy latrín na hony vzdálené dnešním soukromým a pohodlným toaletám. Tehdy se jednoduše někde vykopala díra, do níž měl padat odpad. Latrína v citadele byla sice nepatrně vylepšená, ale přesto to nikomu nepomohlo. Fungoval tam totiž stejný mechanismus – výkaly padaly za zeď budovy, latrína se tak nikdy nečistila.

A bohužel, ač většinou byla umístěna na okraji budovy, v chrámu byla jáma umístěna přímo pod nohama rokujících šlechticů. Rázem tak došlo k jedné z nejbizarnějších a také tragických nehod ve středověké Evropě.

Mohlo by Vás zajímat:

Středověký pojídač hříchů: Bizarní způsob, jak z mrtvého sejmout jeho prohřešky. Stačilo u něho vypít mléko a pivo