
Gabriela je vdaná za Michala patnáct let. Michalovi je čerstvých padesát let. Michal nikdy nebyl gentleman, ač se o to Gabriela snažila. Jenže Michal je úslužný k mladým slečnám a to Gabriela nedokáže tolerovat.
Hned po svatbě mi vadilo, že mi Michal neuměl pomoct s těžkou taškou, natož aby mi pomohl s kufrem, když jsme jeli na dovolenou. Michal je o třináct let starší a já jsem ho rozmazlovala. Děkovala jsem mu za každou blbost a tolerovala jeho názory, které se mi s odstupem času vůbec nelíbí.
Můj manžel je obyčejný buran
„Rozhodně se ti nebudu tahat s tím tvým těžkým kufrem. Když si neumíš sbalit na deset dní rozumné množství věcí, tak se s tím tahej sama,“ oznámil mi Michal po svatbě, když jsme jeli na svatební cestu. Jeho postoj mě ranil, ale doufala jsem, že ho změním. Nestalo se. Dokonce mi práce přibyla. Balení na dovolenou s dvěma dětmi je pro mě noční můrou. Musím sbalit věci pro tři lidi a kufry přistavit k vozidlu.
Manžel je potom naloží a na letišti jsou kufry zase v mé režii. Táhnu velký vozík a na něm tři kufry, zatímco Michal si vykračuje s menším zavazadlem, které dvěma prsty přidržuje, aby mu kufr jel vedle něj. Vím, že mi to manžel dělá naschvál. Chce mě donutit, abych balila na dovolenou méně věcí. Ale ani náhodou. Potřebuji víc než dvoje boty a rozhodně nehodlám chodit na jídlo několik dní v jednom oblečení.
Domácí práce nejsou manželova záliba
Po příchodu z práce lítám jako o život. Domácí úkoly s dětmi, příprava večeře a drobný úklid. Vše musím stíhat. Michal není ochoten se na ničem podílet. Jeho názor mi leze na nervy: „Kočko, máš výplatu pro sebe. Platím celý chod rodiny, takže se chci mít dobře. Jestli se ti to nelíbí, tak si najdi nějakého vola, který bude luxovat. Ale věř mi, že se s ním nebudeš mít tak dobře. Na dovolené u moře dvakrát za rok zapomeň.“
Michal se se mnou nikdy nemazlil. A já si zvykla. Srovnala jsem si to v hlavě. Mám se dobře, Michal je, když po něm nic nechci, veselý a společenský. A jak děti rostou, tak mám méně a méně práce. Takže jsem vlastně z nejhoršího venku. To jsem si naivně myslela ještě pár let nazpět. Ale poslední dva roky nemohu vystát Michalovo chování v rámci širší rodiny. Kdykoliv jsme na rodinné oslavě, obletuje tam mladší příbuzné.
Z burana se stává gentleman lusknutím prstu
Michal mě vytáčí. Kdykoliv jsme na rodinném setkání, je samý úsměv a lichotka vůči mladším příbuzným. „Tedy, Ilonko, tobě to sluší. Já být mladší a nemít tady Gábinu, tak se neudržím,“ trapně lichotí osmnáctileté příbuzné. Dokonce se nabídl jedné sestřenici, že ji odveze na letiště. Sestřenice mi potom telefonovala a děkovala mi, že jí Michal pomohl se zavazadlem a dokonce ji prý otevíral i dveře do automobilu.
Vařila se ve mně krev! Já mám doma burana. Je vidět, že Michalovi slušné chování není cizí, ale musí se mu chtít. A ohledně mojí osoby se mu bohužel nechce. Michal se rád natřásá u žen, které nezná a ony neznají jeho. Může se před nimi přetvařovat. Může ze sebe dělat ideálního muže. Může jim blbnout hlavy a mít pocit, že je pánem situace. Já Michala znám. Znám jeho nedostatky a slabiny. A proto je na mě Michal drzý. A tento rozdíl v chování způsobil, že se často hádáme. Já jsem žárlivá a Michal otrávený z mého chování.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




