Hanuš (46): Po dvanácti letech v paneláku mě dovolená u vody přesvědčila, že musím utéct z města. Začínám boj o nový domov

Na Lipno jsme jeli s manželkou a dvěma dětmi na dva týdny, pronajali jsme si chatu kousek od Frymburka. Bydlíme v Praze na Jižním Městě v panelákovém bytě už dvanáct let. Vždycky jsem toužil po domě se zahradou, ale nikdy na to nebyl čas ani vůle. Ale po těchhle čtrnácti dnech jsem se rozhodl.

Šimon (42): Manželka skončila v nemocnici a náš rodinný systém se sesypal jako domeček z karet

Nejraději bych tam zůstal

Každé ráno jsem chodil s kávou na terasu, odkud byl výhled na jezero a na kus louky za plotem, kde se páslo pár koní ze sousedního statku. Čtvrtý den jsem si všiml cedule „pozemek na prodej“ kousek od cesty k přívozu; zavolal jsem na uvedené číslo jen ze zvědavosti a majitel mi ukázal skoro osm set metrů čtverečních louky s výhledem na kopec.

Tu noc jsem nemohl spát a druhý den ráno jsem manželce řekl u snídaně, že bych chtěl ten pozemek koupit a postavit si tam mobilheim, kam bychom jezdili každý víkend a nakonec se tam možná i odstěhovali natrvalo. Manželka se zasmála.

Zbytek dovolené jsem strávil tím, že jsem jí ukazoval podobné pozemky na internetu a počítal, kolik by stál mobilheim se dvěma ložnicemi. Věděl jsem, že mladší syn by měl radost, ale dcera z Prahy nepůjde. Za rok maturuje a půjde na vysokou a určitě se nebude chtít stěhovat.

Mojmír (42): Celé roky jsme souseda považovali za bezproblémového. Stačil jeden upřímný večer a naše důvěra je navždy v prachu

Máme aspoň plán

Po návratu domů jsem to zkusil probrat s celou rodinou u večeře. Řekl jsem jim, že to nemyslím jako okamžité stěhování, ale jako investici na pár let dopředu, a že bychom si tam mohli zvykat postupně, o víkendech a přes léto. Manželka se zeptala, jak si to představuju finančně. „Museli bychom si vzít úvěr navrch k tomu, co už splácíme? Co když to nezvládneme?“

Rozhodl jsem se, že půjdu do banky zjistit reálné podmínky úvěru, než budu rodinu dál přesvědčovat jen na základě pocitu. Ukázalo se, že bychom si mohli dovolit menší úvěr, ale ideální by bylo prodat byt v Praze, splatit, co dlužíme, a za zbytek koupit pozemek a mobilheim, ale i kvůli dětem to tento rok nebude reálné.

Domluvili jsme se, že to začneme řešit příští rok, až dcera odmaturuje a půjde na vysokou. Sice to neukojilo moji okamžitou potřebu klidu, čerstvého vzduchu a výrazně přívětivějšího klimatu, ale zase mám pocit, že se mám na co těšit. A doufám, že to vyjde.

Hynek (43): Manželka odjela s dětmi na tábor a vrátila se jako vyměněná. Bál jsem se, že si tam někoho našla

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].