Helena (48): Manžel mě šikanuje kvůli novému autu. Nesmím v něm jíst ani nastupovat ve špinavých botách

S láskou vzpomínám na časy, kdy jsme měli starší automobily a mohli v nich dělat, co jsme chtěli. Dnes to už zdaleka neplatí a z Bořka se stal, co se auta týče, protivný pedant.

Helena (27): Přežít může být horší než smrt. Fatální autonehoda obrátila můj svět vzhůru nohama

Krásné časy v autě, když nám bylo dvacet

Když nám bylo lehce přes dvacet, začali jsme spolu chodit. Bořek měl starou škodovku a ta nám zajišťovala vše, po čem jsme toužili. Já si nemohla domů vodit kamarádky a Bořek na tom byl stejně, takže jediným řešením byly schůzky v jeho autě. Na každém rande jsme zajeli na opuštěné místo a tam se oddávali vášni.

Auto nás nikdy nenechalo ve štychu, jezdili jsme na výlety i na Moravu. Dokonce jsme v něm i spali. Složili jsme zadní sedačky a nějak se tam dala vydržet noc. Ale my stejně moc nespali. Byli jsme mladí a plní touhy. Auto sloužilo i jako místo, kde jsme jedli. Jako studenti jsme neměli peníze na to, abychom chodili do restaurace.

David (36): Můj bratr jezdil v drahém autě, zatímco já jsem někdy neměl co jíst. Pak zaúřadovala karma

Manžel si pořídil nové auto

V obchodě jsme si koupili housku, salám a vlašský salát a jedli jsme to v autě. Rádi na to vzpomínáme, a dokonce jsme před pěti lety zkusili zajet autem do lesíka a pomilovat se. Jenže už nejsme tak štíhlí a pružní, takže náš akt připomínal spíše grotesku. Od té doby jsme milostné chvilky trávili výhradně v pohodlí ložnice.

Legrace skončila v okamžiku, kdy si Bořek koupil vysněné nové auto. Z prima manžela se rázem stal tyran a nutí mě do věcí, které mi přijdou dehonestující.

Tomáš (36): Manželka jezdila do servisu podezřele často. Zjistil jsem, že o auto jí vůbec nejde

Nesmím v autě jíst ani nastupovat ve špinavých botách

Například mi zakázal v autě jíst. Když jedeme na dovolenou, zastavíme na odpočívadle a tam se najíme u stolku. Bořek zakázal v autě i pít tekutiny. Neexistuje, abych si tam vzala kelímek s kávou nebo otevřela minerálku. Nesouhlasím s tím, ale plním to. Nejhorší ale je, že si musím oklepávat nohy, než je strčím do auta.

To znamená, že si musím sednout na sedadlo, nohy pěkně venku, a než je strčím do auta, musím je o sebe několikrát obouchat, aby z bot opadala špína. Několikrát jsem viděla, jak se mi lidé kvůli tomu smějí. „Bořku, já to dělat nebudu. Ty nevidíš, že z nás mají srandu?“ vyjela jsem na manžela. Ten mi odsekl, že zatímco oni budou mít po deseti letech auto zdevastované, to naše bude jako nové. Mám pocit, že mě manžel šikanuje.

Další příběhy ze života →

Karin (33): Hrůzný zážitek z podzemní garáže u mě způsobil psychické problémy. Bojím se skoro všude