Bizarní anglická etiketa: Mastné prsty se utíraly do ubrusu a smích byl považován za vulgárnost

Bizarní anglická etiketa: Anna Boleynová měla speciální látku na plivání, nosily ji dvě dvorní dámy
Zdroj: Wikimedia Commons/Houghton, Walter R. (Walter Raleigh), 1845-1929, Public domain

Pravidla týkající se společensky přijatelného chování existují ve Velké Británii již stovky let. Některé přetrvaly dodnes, jiné se vytratily. Naštěstí. Jinak bychom se dnes nemohli u stolování zasmát s přáteli a u oběda by to vypadalo jako na závodech v plivání.

Kamil Šivák
Kamil Šivák18. 10. 2022 11:00

Spousta dobových pravidel se používá i dnes, třeba jako to, že bychom při jídle neměli pokládat lokty na stůl. Mnohá jsou ale velmi bizarní a kdyby je po nás někdo v současnosti vyžadoval, asi bychom se museli rozesmát.

Prsty se utírají pouze do ubrusu

Pokud máme od něčeho špinavé prsty či ruce, automaticky si je jdeme umýt. Ve středověku se však rytíři, vracející se z křížových výprav, utírali pouze do ubrusu. Takový byl zvyk. Nedošlo ani na olizování prstů, prostě si je raději otírali do látky. Za vlády Tudorovců a Stuartovců měli hosté látku přehozenou přes ramena. Kromě rukou si do ní otírali i příbor.

A když už jsme u příboru, bylo vhodné, aby si každý přinesl ten svůj. Proto se u pasu nosil zavěšený malý špičatý nůž. Používal se k řezání jídla. Přípustné byly rovněž lžíce. Jídlo se mohlo nabírat chlebem a rukama. Příbory se začaly hostům dávat až v sedmnáctém století a jen ve velmi zámožných rodinách. Třeba v Británii se lžíce, vidličky a nože rozšířily až v osmnáctém století.

Plivání Anny Boleynové

Pokud někdo na viktoriánském večírku upustil na zem příbor, vylil víno, či dokonce rozbil sklenici, bylo by považováno za faux pas, kdyby se dotyčný omluvil. Nehoda byla v podstatě všemi ignorována, nemotorný host a zbytek osazenstva to taktně přešli. O nepořádek se postaralo služebnictvo.

Na místě nebyl ani smích. Pokud se muž nebo žena začali smát, nedej bože, nahlas, považovalo se to za velmi vulgární. Ideálně se měl smích potlačit se zavřenými ústy a bez chvění těla. Předseda vlády William Pitt mladší trval na tom, že je mnohem lepší se jen usmívat. Na druhou stranu jste zase mohli plivat na podlahu. Anna Boleynová měla na svém korunovačním banketu v roce 1533 k dispozici dvě dvorní dámy, které před ní držely speciální látky určené k plivání. Říhání bylo taktéž přijatelné, jen jste se u něj museli dívat do stropu.

Pověry a pravidla u stolování

Věřilo se, že obsluhovat třináct hostů by přineslo smůlu. V tom případě se musel sehnat falešný čtrnáctý host. Napoleon měl takového strávníka vždy po ruce. A v londýnském hotelu Savoy se ve dvacátých letech minulého století začal objevovat dřevěný černý kocour jménem Kaspar, který byl chybějícím hostem.

V sedmnáctém století však tyto šelmy ke stolu nesměly. Psi zato měli zcela volný vstup. Vždyť na mnoha obrazech můžete vidět tyto čtyřnohé společníky hltat zbytky jídel, které spadly pod stůl. A nakonec zlaté pravidlo. Pokud na vás začne dělat manželka pána domu oči, nebo vám rovnou sdělí neslušný návrh, předstírejte že jste nemocní. A za žádnou cenu to neříkejte jeho lordstvu!

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Etiquette

History.co.uk: 10 Weirdest Etiquette Rules From British History

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Postava typu jablko: V pytlovitém oblečení ji neschováte, nesmí vám chybět kalhoty s vysokým pasem a košile k vrstvení

Související články

Další články