Dušičky za dob minulých: Zesnulí se domů lákali svíčkou, nechyběli ani koledníci a speciální pečivo

Dušičky našich předků: Duše zesnulých se domů volala svíčkou, peklo se dušičkové pečivo
Zdroj: Wikimedia Commons/Joža Uprka, CC BY-SA 4.0

Dušičky, také Památka zesnulých, se každoročně slaví 2. listopadu. Jejich současnou podobu, kdy se na hrob dávají věnce a zapalují svíčky, známe všichni. Jak ale k tomuto tajemnému svátku přistupovali naši předkové? Dodržovali nějaké tradice?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 01. 11. 2022 16:00

Dušičky (2. 11.) jsou v římskokatolické církvi dnem, kdy by se měli lidé modlit za duše v očistci. Liturgické obřady se pořádají i v Církvi československé husitské, která vzešla z katolického modernismu. Anglikánská církev naopak Dušičky zrušila. Protestanti měli stejné úmysly, nebyli však ve svém počínání tak důslední.

Svátek všech svatých a Dušičky

Během prvních dvou listopadových dnů se slaví Svátek všech svatých a Dušičky. Oba svátky byly kdysi považovány za jeden. Věřilo se, že v noci mezi těmito dvěma dny se mohou živí spojit s mrtvými. Právě díky tomu se vhodnou modlitbou a skutkem dala očistit duše zesnulého. Kromě toho se doma vzpomínalo na již nežijící členy rodiny. K uctění památky se přes noc nechával na stole talíř s jídlem, aby zesnulý neměl hlad.

Kromě toho se musely dodržovat různé zvyky. Za oknem se kupříkladu nesměla nechat žádná nádoba, aby do ní duše nespadla. Totéž platilo o všech ostrých předmětech, aby se o ně mrtvý neporanil. Muselo se také zatopit v kamnech, aby jim nebyla zima. A jak se zesnulí lákali domů? Obyčejnou svíčkou. Ta je vždy bezpečně dovedla k milované rodině.

Dušičkové pečivo

Zvláštní pravidla platila i pro jídlo. Obvykle se pekl dušičkový chléb. Chudí lidé a žebráci dostávali pečivo ve tvaru kříže. Právě žebráci byli považováni za jakési boží posly, kteří se modlí za spásu duší. Byla vlastně povinnost takové osoby obdarovat.

Nezapomínalo se ale ani na děti. Na německém pohraničí, jižní Moravě a jihozápadě Čech chodily o Svátku zemřelých na koledu. I ony dostávaly dušičkové pečivo a k tomu koláče a ovoce. Tento zvyk se dodržoval až do druhé poloviny minulého století.

Pranostiky na Památku zesnulých

Jaké pranostiky se pojí s Dušičkami? Nejznámější jsou tyto tři:

  • Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá, nebo padá mlha.
  • Na Památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.
  • Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Dušičky

Eurozprávy.cz: Svátek zesnulých: Dušičky lidé v minulosti slavili úplně jinak než dnes

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články