Fit a krásnáTestováníSoutěže

Nikola (21): Šly jsme s kamarádkou o dušičkách na hřbitov. Slyšely jsme tam něco, při čem mi dodnes tuhne krev v žilách

Nikola (21): Šly jsme s kamarádkou o dušičkách na hřbitov. Slyšely jsme tam něco, při čem mi dodnes tuhne krev v žilách
Zdroj: Pixabay
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Nikola s Vandou vyrazily na dušičky na hřbitov, který se nachází vedle zámku. V něm prý kdysi žila šlechta. Když se nějaká služebná zapletla s pánem z vyšších vrstev a narodilo se jim dítě, museli ho zabít a zakopat ke zdi hřbitova.

Šárka Žižková 3. listopadu 2021

Na duchy jsem věřila naposledy jako malá. Vždycky, když mi babička s dědou vyprávěli nějaké strašidelné historky, strachy jsem se schovávala pod peřinu. Jenže po čase jsem z toho vyrostla a věřila jen v to, co jsem viděla a dalo se to normálně vysvětlit. Když mě ale před časem kamarádka Vanda vzala na hřbitov, změnila jsem názor.

Ludvík (31): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Díky jejím schopnostem jsem zase dostal chuť žít
Mohlo by Vás zajímat:

Ludvík (31): Na hřbitově jsem potkal zvláštní dívku. Díky jejím schopnostem jsem zase dostal chuť žít

Kamarádka mě pozvala na tajemné místo

Vanda bydlí v malé obci v Jižních Čechách. Když mi volala, aby mě k sobě pozvala, zněla do telefonu dost tajemně. ,,Babička mi vyprávěla o velmi zvláštním místě. Chtěla bych se tam podívat. Ráda bych, abys šla se mnou,“ zazněla její prosba.

,,Jasně, aspoň něco zažiju,“ odvětila jsem a těšila se na nadcházející dny. Já bydlím ve městě, které mi v podstatě leze na nervy, proto jsem výlet na vesnici uvítala. Vanda mě ubytovala v pokoji pro hosty. ,,Na to místo půjdeme až večer, aby to bylo tajemnější,“ poodkryla svůj plán. Přišla mi tím roztomilá, protože bylo vidět, jak se těší.

Na cestu jsme se vydaly kolem jedenácté. ,,A kam to vlastně jdeme?“ byla jsem zvědavá. ,,K místnímu hřbitovu a zámku. Babička mi vyprávěla, co se tam v minulosti dělo,“ pronesla tajemně. ,,Když se nějaká služebná zapletla s mužem z vrší vrstvy a z románku vzešlo dítě, museli ho po porodu zabít a zakopat.“ Docela mi z toho tuhla krev v žilách.

Tadeáš (27): Na tu noc nikdy nezapomenu. Na hřbitově jsem omylem vyfotil něco, z čeho mi běhá mráz po zádech
Mohlo by Vás zajímat:

Tadeáš (27): Na tu noc nikdy nezapomenu. Na hřbitově jsem omylem vyfotil něco, z čeho mi běhá mráz po zádech

Na dušičky je na hřbitově slyšet dětský pláč

,,A jak s tím souvisí naše výprava?“ nechápala jsem. ,,Babi říkala, že někdy, hlavně kolem dušiček, je na hřbitově slyšet dětský pláč. A mě by zajímalo, jestli je to pravda. Dnes jsou přece dušičky,“ prohlásila a já znejistěla. Na diskusi už ale nebyl čas. Vanda na mě udělalo gesto, abych ztichla. V hlavě jsem se proklínala za to, že jsem vůbec šla.

Procházely jsme uličkami hřbitova. Vypadal kupodivu vesele. Je divné to o takovém místě říct, ale jak na každém hrobu hořela svíčka, vzbuzovalo to ve mně příjemné pocity. ,,Ty děti se prý zakopávaly až tamhle vzadu u zdi,“ ukázala Vanda. Už když jsme se k místu blížily, měla jsem pocit, že slyším dětský pláč. Sama sobě jsem namlouvala, že jsem si to jen vsugerovala.

Vanda v jednu chvíli zkoprněla a zůstala stát. Došla jsem k ní a také se zastavila. V tu chvíli jsem zaslechla snad stovky brečících miminek. Některá zněla, jako by plakala hlady, jiná steskem. Chtěla jsem udělat krok zpět, abych mohla utéct, ale nešlo to. Tělo jsem měla ztuhlé, nohy jsem vůbec necítila.

Ingrid (17): Kamarádka mě přemluvila k noční výpravě na hřbitov. Mohla jsem tušit, že to nedopadne dobře
Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (17): Kamarádka mě přemluvila k noční výpravě na hřbitov. Mohla jsem tušit, že to nedopadne dobře

Z dětského pláče mi třeštila hlava

Jak na tom byla Vanda, jsem nevěděla. Nemohla jsem se ani otočit. Jen jsem ji cítila vedle sebe. Z toho pláče a křiku mi třeštila hlava. Otevřela jsem pusu, abych zařvala DOST, ale nevyšla ze mě ani hláska. Na svíčkách, na které jsem dohlédla, se najednou mohutně rozhořel plamen. Bylo to magické a strašidelné zároveň.

Během několika minut jsem cítila, jak ztuhlost těla polevuje. Vanda mě beze slova drapla za ruku a utíkaly jsme pryč. Promluvila až před domem. ,,Chápeš to, že je to vážně pravda?“ řekla zadýchaně. ,,Já tomu upřímně moc nevěřila, ale teď?“ sedla si na zem. Hodinu jsme mlčky hleděly do tmy. Nemohly jsme ten zážitek vůbec strávit.

Další příběhy ze života →

Majda (26): Nechala jsem se zlanařit ke krádeži svíčky na hřbitově. Byla to osudová chyba
Mohlo by Vás zajímat:

Majda (26): Nechala jsem se zlanařit ke krádeži svíčky na hřbitově. Byla to osudová chyba

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články