Facebook
Instagram
Jméno Josefa Kajetána Tyla, jehož výročí narození si 4. února připomínáme, máme spojené hlavně s divadlem. I ti, kteří o něm nevědí nic jiného, jistě tuší, že se právě v jeho hře Fidlovačka poprvé rozezněly tóny naší národní hymny. Dramatik, novinář, ale i herec nebo překladatel měl velmi pestrý osobní život, o němž jsme se ve škole určitě neučili…
Josef Kajetán se v roce 1808 nenarodil do rodiny Tylů, jeho rodné příjmení bylo totiž psáno ve tvaru Till. V nejrůznějších úředních dokumentech jsou potom k dohledání i další podoby tohoto příjmení. Ve svých sedmnácti letech si jej nechal změnit na Týl a o dalších třináct let později, v roce 1838, odebral čárku na prosté Tyl, u kterého zůstal do konce života.
Slibný rozjezd...
Mladý Tyl měl poměrně dobře nakročeno do života. Nejprve se dva roky protloukal světem s kočovným divadlem, ale později získal místo ve vojenské účetní kanceláři, což mu dávalo jistotu platu a také volný čas na jeho velkou lásku – divadlo a vydávání vlasteneckých časopisů Vlastimil a Květy. Později, těsně před čtyřicítkou, se začal naplno věnovat dramaturgii ve Stavovském divadle, kde dostal na starost českou část repertoáru a zažil tam doslova vrchol svojí popularity. Kromě práce pro divadlo se účastnil veřejného života jako organizátor společenských akcí, a dokonce i jako politik v revolučním roce 1848.
Těhotná přítelkyně Magdalena
Stejně jako jeho kariéra byl bohatý i jeho soukromý život. Svoji lásku a budoucí manželku Magdalenu Forchheimovou našel už při svém působení v Hilmerově kočovné společnosti, kam odešel po neúspěšném pokusu o studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Magdalena se vdávala už jako těhotná, ale pak bohužel došlo k tragédii. První potomek mladých manželů Tylových nepřežil porod a také jeho matka prodělala velké problémy, které vedly k tomu, že o dalším vlastním dítěti pár už nemohl uvažovat. Byla tady ale ještě Magdalenina mladší sestra Anna…
Miloval mladší sestru nevěsty
Už v době, kdy Josef Kajetán Tyl kráčel k oltáři, aby se oženil s Magdalenou Forchheimovou (ostatně v té době mu ani nic jiného nezbývalo), patřilo básníkovo srdce také její mladší sestře Anně. Když se pak ukázalo, že mu jeho právoplatná manželka nemůže dát děti, chod domácnosti Tylových se rázně změnil. Do manželství „přibyla” také Anna. Vznikl trojúhelník, který (jak se zdá) celkem fungoval.
Opravdu zvláštní rodina
Národem obdivovaný dramatik a vlastenec zplodil se sestrou své manželky celkem osm dětí, z nichž jedno bohužel zemřelo předčasně. Ty ostatní ale žily s Tylovými a Annou ve společné domácnosti. Magdalena se s neobvyklou situací zjevně smířila, protože se na výchově dětí podílela. Velká rodina ale také potřebovala poměrně hodně peněz, což byla starost jejího živitele, tedy Josefa Kajetána Tyla.
Konec v bídě
Sehnat peníze na uživení deseti lidí nebylo vůbec jednoduché, a tak se musel manžel, přítel a otec hodně otáčet, aby rodina nestrádala. Rozhodl se udržovat dobré styky i s vyššími kruhy a psal třeba články, za které svými vlasteneckými vrstevníky rozhodně nebyl chválen. Šlo obvykle o oslavné texty na mocnáře. Když 18. února 1853 František Josef I. šťastně unikl atentátu maďarského vlastence, Tyl rychle sepsal díkuvzdání, v němž o císaři např. píše: „Všechny národy to zjevně hlásí, / v tom že pánu kořen jejich spásy;“
Z bídy ho to ale nevytrhlo. Po zrušení českých představení ve Stavovském divadle se Tylův život znovu obrátil vzhůru nohama. Dal se ke kočovné společnosti, ale chudoba ho provázela až do konce života. Když 11. července 1856 zemřel, bylo mu 48 let. Anna se později vdala za výrazně mladšího spisovatele Josefa Ladislava Turnovského.
Zdroje:
Wikipedia: Josef Kajetán Tyl
