Figurína na umělé dýchání má tvář reálné mrtvoly, její tělo plavalo v řece

Figurína na umělé dýchání má tvář reálné mrtvoly, její tělo plavalo v řece
Zdroj: Museum für Sepulkralkultur & Frank Hellwig ; Licence: CC BY-NC-SA

V roce 1885 bylo nedaleko Louvru vyloveno ze Seiny tělo mladé ženy. Zesnula s neobvyklým klidem na tváři, který fascinoval veřejnost i umělce. Báseň o ní napsal i Vítězslav Nezval. A věděli jste, že možná patříte mezi lidi, kteří tuto neznámou krásku líbali?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 4. listopadu 2022

Neznámá ze Seiny byla neidentifikovanou dívkou, která se na sklonku osmdesátých let 19. století měla utopit v Seině. Její posmrtná maska se stala inspirací pro spoustu uměleckých děl.

Posmrtné tajemství Karla Högera: Proč měla jeho lebka skončit ve výzkumném ústavu?
Mohlo by Vás zajímat:

Posmrtné tajemství Karla Högera: Proč měla jeho lebka skončit ve výzkumném ústavu?

Tajemný úsměv utopené dívky

Tělo dívky nejevilo známky rozkladu ani zranění. Naopak, zdálo se, jako by se měla každou chvíli probudit. Tento dojem byl umocněn tajemným a zároveň jemným úsměvem, který zdobil její tvář. Vzhledem k tomu, že byly její ostatky v tak zachovalém stavu, bylo pravděpodobné, že musela být vylovena krátce po smrti.

Její totožnost nebylo možné určit. Po pitvě tak byl zhotoven sádrový odlitek její tváře, jenž byl vystaven ve speciálním okně, kde se na něj mohl kdokoli podívat. Byla to poslední možnost pro identifikaci neznámých osob. Existovala totiž možnost, že okolo půjde někdo z rodiny.

Historie posmrtných fotografií: Snímky z časů, kdy mrtví vypadali jako živí
Mohlo by Vás zajímat:

Historie posmrtných fotografií: Snímky z časů, kdy mrtví vypadali jako živí

Druhá Mona Lisa?

Posmrtná maska záhadně se usmívající mladé dívky fascinovala veřejnost. Každý chtěl vědět, co se s ní stalo. Proč se rozhodla pro sebevraždu. Byly to rodinné problémy, vážná nemoc, nebo nešťastná láska? Poslední téma bylo obzvláště oblíbené. Snímky sádrového odlitku se začaly objevovat v mnoha obchodech. Nejčastěji si je kupovali malíři, sochaři, spisovatelé a básníci. Stala se jakou druhou Monou Lisou.

První kniha o posmrtné masce této ženy vyšla v roce 1900 a Richard Le Gallienne v ní pojednává o básníkovi, který si přeje, aby maska otevřela oči. Populárními se staly i obrazy s dívčiným obličejem. Filozof Maurice Blanchot tvrdil, že musela být v čase své smrti neuvěřitelně šťastná, právě díky blaženému výrazu ve tváři. A Vítězslav Nezval o ní napsal báseň Neznámá ze Seiny.

Je to bizarní, ale spousta lidí se této ženy dotklo a dotýká svými rty. Jak je to možné? Norský tvůrce manekýn Asmund Laerdal vytvořili v roce 1960 spolu s lékaři Jamesem Elamem a Peterem Safarem prototyp figuríny, na níž se lidé učí poskytovat první pomoc. A když uvažovali, jakou jí dát tvář, padla volba na dívku ze Seiny. Šlo o to, aby měla figurína ve tváři výraz “člověka”, který přišel o život, ale zároveň nepůsobil děsivě.

Posmrtné masky Stalina, Napoleona a dalších: Vypadají, jako kdyby nikdy nezemřeli
Mohlo by Vás zajímat:

Posmrtné masky Stalina, Napoleona a dalších: Vypadají, jako kdyby nikdy nezemřeli

Zdroje informací: 
Wikipedia.org: Neznámá ze Seiny
Ciekawostkihistoryczne.pl: Nieznajoma wyłowiona z Sekwany. Wszyscy ją znamy, a niektórzy pewnie pewnie bliżej.

Škola líčení: Vizážistka Diana Vitikačová radí, jak na rychlý denní make-up do školy či do práce

Další články