Facebook
Instagram
Jaroslav Malý bytostně nesnášel komunisty, a tak vyrazil do boje. Neváhal zavraždit i jednu čerstvou maminku, jejímž nahým tělem se pak chlubil před svými kumpány. Litoval jen toho, že neměl kulomet. Mohl by zabít více lidí...
Jaroslav Malý začal vraždit kvůli soudkyni, která mu uložila trest odnětí svobody v délce třiceti měsíců. Napadl totiž průvodčí a následně častoval urážkami příslušníka Veřejné bezpečnosti.
Zapomenutý vrah Svatoslav Štěpánek: Fanaticky miloval mučení, ňadra a hřbitovy
Nesnášel komunisty
Jaroslav Malý rostl pro šibenici již od svých raných let. Kvůli neustálým problémům se zákonem skončil v dětském domově. Ale ani tam ho nedokázali napravit. Jako sedmnáctiletý učeň střelil svého mistra vzduchovkou do břicha. Po napadení průvodčí a policisty došla soudkyni trpělivost a napařila mu třicet měsíců natvrdo. Malý to ale nechápal jako trest za své chování, ale jako křivdu, kterou musel napravit. Paranoidně si myslel, že si na něj zasedl režim.
Ve vězení proto začal střádat plány na to, jak se soudkyni pomstí. Na policistu si netroufl, neboť se bál, že by byl velmi rychle dopaden. Představoval si, že ženu v taláru překvapí doma a začne kolem sebe střílet hlava nehlava. Až by usmrtil všechny přítomné, pustil by plyn a vyhodil by byt do vzduchu. Nakonec z toho sešlo, neboť někdo Malému namluvil, že soudkyně již nežije. Bohužel měl v sobě i poté tolik nenávisti, že si ji začal vybíjet na nevinných lidech.
Musel někoho zastřelit
Přesně těmito slovy se u soudu Malý hájil. Nejprve si zchladil žáhu na dvou seniorech. Zazvonil na zvonek, a když z bytu vyšla starší žena, střelil ji bez milosti do hlavy. V ložnici objevil jejího těžce nemocného muže, kterého taktéž neváhal odpravit. Přestože byli oba dva již mrtví, přelepil jim ještě ústa lepící páskou a znovu střelil do hlavy. Chtěl se ujistit, že nebudou mluvit.
Třetí vražda byla ještě hrůznější. V Ústí nad Labem vystřelil na jednadvacetiletou maminku s kojencem. Žena ještě nezemřela, jen upadla do bezvědomí. Jelikož mu při této vraždě dělalo společnost několik kamarádů, rozhodl se ji svléknout a chlubit se nahým tělem před svou pochybnou společností. Mladá žena se o pár chvil později probrala a začala Malého prosit, aby ji ušetřil. Marně. Nedbaje usedavého pláče dítěte, ponechal je v bytě s mrtvolou matky a odešel.
Vraždil i ve vězení
Dle odborných posudků byla osobnost Jaroslava Malého natolik pokřivená, že nebyla možná žádná náprava. Bohatá kriminální minulost a tři vraždy přesvědčily soud, že je nutno přistoupit k trestu nejvyššímu – smrti. Ten však byl před samotnou popravou zrušen.
Malý se vraždění nevzdal ani ve vězení. Jednomu vězni podtrhl nohy, když se snažil oběsit. Zanedlouho ho však následoval sám. K sebevraždě ho ale nedohnaly výčitky svědomí, nýbrž revmatické bolesti, které prý nemohl vydržet.
