Facebook
Instagram
Janě bylo od začátku vztahu s Tomášem jasné, že bude s jeho matkou bojovat. Tchyně do všeho strkala nos, věděla všechno nejlíp. Jednoho dne ale překročila určitou mez. Udělala z Jany neschopnou matku, a to jen proto, že přestala kojit. Jaký vztah mají dnes?
Velmi jsem se těšila na naše první děťátko. Manžel Tomáš (32) o každém mém píchnutí v boku informoval svoji matku, což mi vadilo.
Protivná tchyně
Tchyně Bohumila (60) je přesně ten typ ženy, která všechno ví, všechno zná. Nebudu skrývat, že mi ta ženská lezla na nervy už od prvního okamžiku. Pořád mi říkala, co mám dělat, a hlavně jak to mám dělat. Našla chybu i v tom, jak mám nakrájenou zeleninu v polévce. Jeden by z ní vyletěl z kůže. Snažila jsem se to chápat, protože Tomáš byl její jediné dítě.
Manžel od ní utekl (vlastně se ani nedivím), a tak zůstala sama. Možná proto se rozhodla, že se upne na naše životy. Ze začátku našeho vztahu jsem se snažila být slušná a její posměšky a urážky jsem zdvořile přecházela. Jediný důvod byl právě Tomáš. Pochopila jsem, jak to mezi sebou mají, takže jsem nechtěla dělat zle. Zkrátka jsem se proti tchyni vždy obrnila dávkou trpělivosti.
Když zjistila, že jsem těhotná, už mi psala seznam toho, co si musím pořídit. Zjevně ke mně neměla důvěru, a nejspíš proto se pro nákup některých věcí rozhodla sama. Automaticky počítala třeba s tím, že budu používat látkové pleny. Přitom já měla od začátku jasno, že budeme používat jednorázové. Už to se jí velmi nelíbilo.
Radila mi, jak mám kojit
Hned po narození dcery k nám chodila denně. Jakmile přišel čas krmení miminka, už u mě seděla. „Počkej, to si musíš lehnout. Takhle se to nedělá. Počkej, já ti pomůžu.“ Až tak byla netaktní. Myslím si, že kojení je velmi intimní záležitostí, kde tchyniny ruce nejsou vítány.
S kojením, byl u nás boj obecně, protože dcera měla problém s každým přisátím. Bylo kolem toho vždy hodně pláče, po čase i toho mého. Nechtěla jsem to vzdát, tak jsem si zajistila laktační poradkyni. Dělala jsem všechno, co mi radila. Ale ani tak se mi nepodařilo se rozkojit. Byla jsem z toho velmi vystresovaná. Cítila jsem, jak mě to ničí.
Jako matka jsem měla strach, aby měla dcera dostatek mléka. Nakonec se ukázalo, že mám v jednom prsu zánět. Celé kojení začalo být ještě ke všemu bolestivé. Tomáš mě prosil, ať se nemučím, a řekl, že budeme klidně kupovat umělé. Ještě týden jsem to ale neúspěšně zkoušela. Jenže být vzhůru celou noc kvůli několika kapkám, to bylo prostě neúnosné.
Jako matku mě urazila
Nakonec jsem k návrhu s umělým mlékem přistoupila. Sice jsem měla stále pocit, že jsem pro kojení neudělala maximum, ale vzdala jsem to. Dcera najednou nebyla tak plačtivá, lépe spala a já také. Ulevilo se mi. Doma zase vládl relativní klid. Ovšem jen do chvíle, než tchyně zjistila, že jsem přestala kojit.
„Co jsi to za matku? Jsi neschopná! Takhle nebude mít dítě dostatek živin. To já jsem kojila skoro do dvou a půl let. Podívej se, jak je Tomáš zdravý. Jsi matka k ničemu!“ řekla mi neomaleně. Pod návalem hormonů jsem se dostala do deprese. Jejím slovům jsem bohužel uvěřila.
Naštěstí ale zasáhl Tomáš a matku z našeho bytu vyhodil. „Pokud nevíš, jak se máš chovat k mojí ženě, máš dveře zavřené! Je to skvělá matka! Umělé mléko byl můj nápad. Nazdar!“ prohlásil a zabouchl dveře. Měsíc jsme tchyni neviděli. V životě jí to neodpustím.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
