Facebook
Instagram
Mezi námi jsou od nepaměti a každodenní život bez nich si většinou neumíme představit. Ano, jedná se o parfémy. Každá žena má obvykle několik flakónů doma a menší verze si nosí v kabelce k okamžitému použití. A bez vůní se dnes neobejde ani řada mužů. Na výběr jsou pestré kombinace vůní, velikostí i různých cenových relací.
Přesné datum vzniku prvního parfému se bohužel neví. Zmínky o vůních se ale objevují už téměř od počátku věků. Traduje se, že počáteční impuls vznikl při pálení určitých dřevin, které vydávaly příjemnou vůni. A víte, jak slovo parfém vzniklo? Je odvozeno z latinského „per fumum“. Což v překladu znamená skrz kouř.
Dávná historie parfému
První vůně se používaly pouze k obřadním účelům. Za průkopníka lze považovat kadidlo a později třeba myrhu či jalovec. Egypťané byli mezi prvními, kteří začali parfémy používat nejen pro tyto účely. Jako první mohli tuto možnost využívat tehdejší kněží. Vůně pro ně měly hlavně duchovní rozměr. Každý bůh či roční období zosobňovalo určité aroma. Ještě dále parfémy povznesla Kleopatra. Mezi její oblíbené vůně patřila třeba myrha, skořice, kardamom, kosatec, šafrán či majoránka. Říká se, že vůněmi učarovala nejednoho muže. Omámila i samotného Caesara.
Zato Řekové s parfémy rozhodně nešetřili. Na každou část těla měli jinou vůni! A mezi jejich oblíbené patřily různé vonné olejíčky.
Zásadní zlom přišel z arabských zemí v 10. století. Konkrétně šlo o vynález destilačního přístroje. Ten umožnil jejich dokonalejší výrobu. Celé století byla výroba vůní výsadou právě Arabů. Do Evropy se toto odvětví dostalo až díky křižáckým tažením. Když se vojáci vraceli domů, nesli jako proviant právě tyto směsi. Tak se s parfémy seznámili i Evropané.
Evropa a parfémy
Ve středověké Evropě se výrobě parfému nepřikládala velká důležitost. Avšak tato situace se během 12. století změnila. A to díky faktu, že se Evropané ve městech stávali vzdělanějšími a více kladli důraz na obchod. Do výroby parfémů se také aktivně zapojovali alchymisté, kteří využívali právě arabského vynálezu.
K velkému rozmachu ve výrobě parfému dochází ve Francii. Ta je až do současnosti považována za parfumérskou velmoc, o což se přičinila Kateřina Medicejská, která nechala v Provensálsku postavit první laboratoř na výrobu parfémů. Tuto oblast ale nezvolila náhodou. Důvod byl ten, že kraj je bohatý na levanduli a růžový keř.
Rok 1656 byl pro výrobu parfému v Evropě zásadní, protože vznikl Cech rukavičkářů a parfumérů. Svět vůní posunul dále Ital Giovanni Maria Farina, když v roce 1709 vyrobil první kolínskou. Název tohoto parfému byl odvozen od místa jeho vzniku – tedy Kolína nad Rýnem. Až později dostala kolínská svůj typický hruškovitý obal. Teprve o 56 let později vznikla první továrna na výrobu těchto flakónů.
Dvůr Ludvíka XV. se nesl ve znamení všemožných vůní. Jeho milenka Madame de Pompadour neváhala za tyto parfémy utrácet těžké peníze a objednávala si je po litrech. Obdobně tomu bylo za Ludvíka XVI. Jeho manželka Marie Antoinetta dokonce měla svého dvorního parfuméra.
Novodobá historie
Během 20. století dochází k výrobě parfému z přírodních a syntetických vůní. Tento parfém se prodává dodnes. Nese název L´Origan a stojí za ním Francoise Coty. Roku 1921 se do výroby vůní zapojuje Gabrielle Chanel a zavádí novou značku s názvem Chanel No. 5. Pětka v tomto případě hraje důležitou roli. Jelikož to byl právě pátý vzorek, který absolutně vyhovoval jejím představám.
Padesátá léta minulého století se zásadně zapisují do dějin vůní. Ve velkém se začínají vyrábět oděvy a parfémy také dostanou svou příležitost. Krejčí k oděvům přidávají malé lahvičky vůní, jako poděkování pro věrné zákazníky. Později dochází k prodeji parfémů přímo v těchto výrobnách. Posléze podniky zjistily, že jim prodej parfému vydělává mnohem více než oblečení. A tak se vůně stávají důležitou součástí sortimentu krejčovských domů.
