Karantény, průvody i ochranné masky. Podívejte se, jak americká města (ne)bojovala se španělskou chřipkou

Rok 1918: Dobová fotografie zobrazuje americké oběti tzv. španělské chřipky ve Francii.
Zdroj: Wikimedia Commons, National Museum of Health Medicine website, Public Domain
Španělská chřipka o sobě dala vědět zásadním způsobem mezi lety 1918 až 1920. Tehdy jí podlehly desítky milionů lidí na celém světě. Rozšířila se velmi rychle díky nově budovaným dopravním spojením mezi jednotlivými kontinenty.Španělská chřipka dostala svůj název nikoli proto, že by vznikla ve Španělsku, ale proto, že v té době neutrální Španělsko o ní psalo jako první.Úmrtnost na tzv. španělskou chřipku byla odhadována až na pět procent, počet obětí činil mezi 50 a 100 miliony lidí (smrtnost tedy odpovídala zhruba 10 až 20 % z nakažených osob).Rok 1918: Chřipka kosila nejen děti a staré lidi, ale bohužel si brala i mladé zdravé lidi. Nikdo nevěděl proč. Přestávaly tak stačit hřbitovy a pohřbívalo se doslova, kde se dalo. + 7 fotek+ 8 fotek

Situace okolo koronaviru se neustále mění a vyvíjí. Česko je od dnešního dne v karanténě, americký prezident Donald Trump dokonce na třicet dní vyhlásil zákaz veškerých cest ze zemí Evropské Unie do USA. Jak to ale bylo na americkém kontinentu před lety, když řádila španělská chřipka?

Kateřina Sobolová
Kateřina Sobolová 16. 03. 2020 08:16

V současné době řádí koronavirus, ovšem následky, jaké před lety napáchala španělská chřipka, byly daleko větší. Tato celosvětová chřipková pandemie měla na svědomí 50 až 100 milionů obětí a do dějin lidstva se zapsala velmi tragickým písmem.

Španělská chřipka řádila v letech 1918 až 1920 také v USA, kde odhadem zabila okolo 675 tisíc Američanů. Ukázalo se ale, že americká města, která k tehdejší situaci přistoupila rychle a zodpovědně, dokázala šíření nemoci zpomalit. Nedělo se tak ale všude...

Průvod ve Philadelphii

Ve Philadelphii byla na konec září roku 1918 naplánována velká přehlídka Liberty Loan a odborníci na infekce varovali tehdejšího místního ředitele zdravotnictví Wilmera Krusena, aby ji zrušil. On si ale trval na svém a následky byly tragické. Do 72 hodin bylo všech 31 nemocnic ve městě plných a do konce týdne v nich zemřelo 2600 lidí.

Zodpovědné St. Louis

Úplně jiný přístup zvolili v St. Louis, kde ještě předtím, než španělská chřipka udeřila na město, dělali vše pro to, aby její následky byly co nejmenší. Jakmile se ve městě chřipka objevila, tak komisař pro zdraví Max Starkloff uzavřel školy, kinosály či bazény a zakázal i veřejná shromáždění. Jakmile byla chřipka na vrcholu, dobrovolné sestry v domácnostech ošetřovaly tisíce nemocných lidí.

Podle analýzy z roku 2007 se úmrtnost na španělskou chřipku v St. Louis nedostala ani na osminu toho, jaká byla ve Philadelphii. Město však hodně trpělo během třetí vlny, která se vrátila na přelomu zimy a jara roku 1919.

Ochranné masky v San Franciscu

Čelem španělské chřipce se postavili také v San Franciscu. Kalifornský guvernér William Stephens tehdy prohlásil, že je vlasteneckou povinností každého občana nosit masku, což v San Franciscu nakonec uložil i zákon. Občané, kteří bez ní byli přistiženi, nebo ji nosili špatně, byli zatčeni, obvinění z narušení míru a dostali pokutu ve výši pěti dolarů. Později se sice ukázalo, že tyto masky nebyly moc efektivní, šíření infekce však bránily i karantény, uzavřené školy či zákazy společenských shromáždění.

Také na San Francisco ale silně udeřila třetí vlna španělské chřipky, která si vyžádala spoustu obětí. Analýza z roku 2007 ovšem ukázala, že kdyby ve městě platila stejná pravidla jako dříve, včetně ochranných masek, tak to úmrtnost mohlo snížit až o devadesát procent.

NA MRAZIVÉ DOBOVÉ FOTOGRAFIE SE PODÍVEJTE DO GALERIE:

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články