Facebook
Instagram
Španělská chřipka, která ve světě udeřila v letech 1918 až 1920, byla opravdu tragická a děsivá. Nikde není uvedeno, kolik obětí měla na svědomí. Odhaduje se ale, že o život připravila 50 až 100 milionů lidí. Její původ je však stále nejasný.
Španělská chřipka se nezastavila před ničím. Tento zákeřný virus způsoboval přehnanou reakci imunitního systému, a proto na něj více umírali dospělí jedinci mezi 20 až 40 lety, tedy lidé se silnějším imunitním systémem.
Fatální zápaly plic
Do světa se šířila ve čtyřech vlnách. Během té první, která probíhala na jaře a v létě roku 1918, byla ještě poměrně neškodná, ovšem od podzimu 1918 začala úřadovat na plno. Virus španělské chřipky se díky mutaci množil v plicích nakažených lidí, a tím způsoboval těžké a fatální zápaly plic.
Kde ale měla tato pandemie svůj původ? Někteří se domnívají, že ve Francii. V roce 1917 místním vojenským lazaretem v Étaples prošly tisícovky vojáků ze všech koutů světa, panovaly zde však bídné hygienické podmínky a lékaři si začali všímat, že úmrtnost pacientů rapidně roste. Jiné teorie zase uvádějí, že prvního pacienta měla španělská chřipka na svědomí v roce 1918 v USA. Jeden z pacientů si stěžoval na bolesti hlavy, svalů a silné horečky, údajně pak nakazil personál a vojáky ve vojenském táboře, kteří následně nemoc přenesli i do Evropy.
Dělníci z Číny
Další z teorií ovšem za původce nemoci označuje Čínu a zdejší desetitisíce smluvních dělníků (uvádí se, že jich bylo 94 tisíc), kteří byli na cestě do Evropy přepravování přes Kanadu. Více než tři tisíce z nich skončily v lékařské karanténě a mnozí přitom měli příznaky podobné chřipce. Kanadští lékaři ale celou situaci zřejmě i trochu podcenili a Číňany obviňovali z jejich lenosti. „Na Číňany měli velmi stereotypní a rasistické názory,“ řekl historik Mark Humphries.
Dokonce se uvádí, že v Číně lidé na španělskou chřipku umírali méně než v jiných částech světa, což by mohlo znamenat, že čínská populace byla i díky dřívějšímu působení tohoto viru více imunní.
Musíme sledovat Čínu
Jedna zpráva poukazuje i na to, že sever Číny v listopadu roku 1917 zasáhlo respirační onemocnění, které čínskými zdravotními úředníky bylo o rok později identifikováno jako identické se španělskou chřipkou. V Asii má kromě současného koronaviru původ také virus SARS a objevila se zde i ptačí chřipka. „Řekl bych, že hlavní poselství tohoto všeho je sledovat Čínu,“ prohlásil historik James Higgins.
Španělská chřipka se na člověka přenesla z hospodářských zvířat, konkrétně z drůbeže a prasat. Nakonec si vyžádala několikanásobně vyšší počet obětí, než kolik jich přinesla první světová válka, během níž zemřelo zhruba 17 milionů vojáků a civilistů.
