Facebook
Instagram
Honza má rád hezké ženy. I proto si vzal Patricii, za kterou se na ulici otáčí nejen muži. Jenže až po svatbě zjistil, že to možná nebyla nejlepší volba.
Vždycky se mi líbily krásné ženy, vysoké, štíhlé, s hezkými prsy. Nevím, proč bych se měl zahazovat s ošklivkami. Žena prostě musí dobře vypadat.
Mám slabost pro hezké ženy
Táta občas dává k dobru historku z mého dětství. Byl jsem ještě ve školce a na hřišti jsem poslal z pískoviště pryč jednu holčičku, protože podle mě prý nebyla hezká. Rozbrečela se a utíkala za mamkou. Ta moje se jí hned šla omluvit.
Dodnes si myslím, že to bylo zbytečné. Už si nepamatuju, jak ta holčička vypadala, vlastně k tomu není důvod, když byla ošklivá. Tato situace předznamenala to, jak se na ženy budu koukat celý život.
Jen s tím rozdílem, že jsem se naučil přistupovat o něco lépe k ošklivkám. Po světě jich totiž běhá tolik, že to asi jinak nejde. O to větší radost pak mám ze skutečné ženské krásy.
Chtěl jsem si vzít krásnou ženu
Když jsem začal randit, vybíral jsem si jenom ty opravdu hezké holky. Bylo to složitější, protože na některé stáli kluci v řadě. Ale když se naučíte vystupovat jako vítěz, dá se uspět. Chodil jsem s modelkami i holkami, které by z fleku mohly vykročit na molo.
V průběhu let jsem si na ženskou krásu zvykl. Svou manželku jsem si představoval jako hezkou ženu, na kterou bude radost pohledět. Rozhodně jsem neměl v plánu vzbudit se jednou vedle nějaké šeredy s vědomím, že mě to samé čeká až do konce života.
S Patricií (31) jsem chodil nejdéle ze všech. Byli jsme spolu dva roky, pořád nám to klapalo v posteli a její krása mě nepřestávala uchvacovat. Její děda byl Španěl, po něm má lehce snědou pokožku a husté tmavé vlasy. Figuru má vysportovanou a hrudník jí zdobí hezké přírodní trojky. Uměl jsem si představit, že s ní strávím celý život. A tak jsem ji požádal o ruku.
Manželka doma nehne ani prstem
První týdny byly jako předtím, nemohl jsem být spokojenější. Jenže časem se ukázalo, že Patricii domácnost nic neříká. Když jsme byli ve vztahu, střídavě jsme přespávali u mě nebo u ní, chodili do restaurací a tak podobně. Teď jsme se sestěhovali. A já zjistil, že Patricie nemá vztah k vaření ani uklízení. Předtím k ní chodila její máma poklidit alespoň jednou týdně. To mi bylo blbé, takže jsem to zavrhnul.
"Páťo, nechceš mi s tím pomoct?" zeptal jsem se, když jsem nedávno sbíral po bytě její svršky. "Ani ne. Hele, když nechceš, aby uklidila moje máma, tak si můžeme najít paní na úklid," řekla a dál koukala do telefonu. No jasně, budu platit paní na úklid, další na vaření a já nevím co ještě.
V té chvíli mě zasáhla nezvyklá myšlenka. Jak jsem se soustředil na krásu, nevšímal jsem si, že Patricie je v jiných oblastech nepoužitelná. Kdo ví, jak to bude, až se třeba rozhodneme mít děti. Budou mít hezkou maminku, ale to je asi tak všechno? Někdy, když mám slabou chvilku, začínám litovat toho, že jsem koukal jenom na krásu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
