Facebook
Instagram
Soňa je v oblasti dekoltu obdařená víc než dost. A celý život je na to patřičně hrdá. Nelíbí se jí, že o tuto výhodu přichází kvůli tomu, že spousta žen si nechá udělat nová prsa.
Vím, že to možná nebude znít hezky, ale na svá prsa jsem byla vždy hrdá a využívala toho, že muži jsou jednoduchá stvoření. Jakmile vidí prsa, přestávají používat mozek. To je prostě fakt.
Mám velká prsa
Prsa mi začala růst už na konci základní školy a na střední jsem díky nim byla za hvězdu. Točili se kolem mě všichni kluci a vyučující nebyli pozadu. Díky svému dekoltu jsem měla lepší známky, než bych si zasloužila.
A já se jen culila na svět kolem sebe a předváděla, co mi matka příroda nadělila. Nikdy mi nevadily obdivné pohledy a třeba na koupališti jsem se někdy provokativně opalovala nahoře bez. Věděla jsem, že muži se koukají. No a co.
Nebyla jsem prostě jako moje ploché kámošky, které byly schopné chodit v pulovru celé léto, aby nikdo neviděl, že nemají prsa.
Snad všechny holky mají umělá prsa
Jenže pak se něco začalo měnit. Holky objevily push-up podprsenky, které jim vylepšovaly výstřihy. A najednou měly sebevědomí na rozdávání. V duchu jsem se musela smát. Věděla jsem, že nejednoho kluka čeká pěkné překvapení, až si rozbalí ten „dáreček“.
To ale nebylo všechno. Kolem třicítky se holky pustily do plastických operací. Byl z toho trend. Kdo nemá upravená, tedy zvětšená prsa, jako kdyby nebyl...
Nedávno jsme měly sraz ze střední školy a jen jsem koukala, kolik prsatic dorazilo. A kluci, věrní svým pudům, nevěděli, co s tím. Jako kdyby se jim v hlavách něco porouchalo a začali obletovat všechny ty holky. Já tam seděla sama a koukala, jak moji bývalí obdivovatelé brouzdají kolem a moc si mě nevšímají.
Vzalo mi to vítr z plachet
Tehdy mě to docela naštvalo. Celý život jsem byla zvyklá na to, že mám prsa, za kterými se chlapi otočí. Teď má velký výstřih každá druhá a mužům je jedno, jestli ho stvořil chirurg, nebo příroda. Hlavně, že jsou.
To, že manžel ví, že moje prsa jsou přírodní, mi v té chvíli nebylo zase tak velkou útěchou. A když jsem pochopila, že ten večer nejsem za hvězdu já, prostě jsem odešla...
