Facebook
Instagram
Kamilu v posledních letech trápí bolesti zad. Už se smířila s tím, že si kvůli tomu bude muset nechat zmenšit prsa, na která byla vždy hrdá. Vynořil se ovšem jiný problém. Její manžel Antonín se zákrokem nesouhlasí.
Prsa nejsou jenom pro radost, ale někdy také přinášejí starosti. Naštěstí jsem si zatím nenahmatala žádnou podezřelou bulku, ale stejně mě něco trápí v oblasti dekoltu. Kvůli prsům už delší dobu pociťuji bolesti zad. A tak jsem se rozhodla, že si je nechám zmenšit.
Na prsa jsem byla vždy hrdá
V pubertě jsem se netajila tím, že matka příroda ke mně byla štědrá. Rozhodně jsem nechtěla prsa ukrývat pod vytahané svetry nebo nějaké neforemní oblečení. Dnes vím, že sebevědomí by měl člověk mít z něčeho jiného, ale říkejte to mladé holce...
Vždy jsem se bavila tím, že kluci měli problém koukat se mi přímo do očí. Horší to bylo s vyučujícími, kteří byli obvykle staří chlapi. Tedy, tehdy jim bylo většinou po třicítce, ale pro mě to byli prostě starci. Jedinou výhodou bylo, že se jejich pohledy dokázaly přeměnit ve shovívavější přístup. A i když jsem nebyla zrovna nejlepší studentka, známky jsem měla tak o stupeň lepší, než bych si zasloužila.
Všechny kamarádky mi záviděly a mně to dodávalo pocit, že jsem výjimečná. Prsa mě s lehkostí provedla pubertou a studiem. A přivedla mi i manžela, který na ně nedá dopustit. Přijde mi ale, že se chová jako sobec.
Můj manžel je hrozný sobec
Před několika lety mě začaly trápit mírné bolesti zad. Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost, myslela jsem, že důvodem je sedavé zaměstnání. Jenže důvodem jsou právě prsa. Každý den se jejich váha zdála být ještě větší a bolest se stále zhoršovala. Zdravotní problémy se staly neodmyslitelnou součástí mého života. Začala jsem uvažovat nad jejich operací.
Můj manžel Antonín (42) se v první chvíli tvářil, že se o něj pokouší infarkt. „To bys mi snad neudělala..." nadhodil. „Tobě?" převrátila jsem nevěřícně oči. „Jsi neuvěřitelný sobec," nedala jsem se. „A nedá se s tím něco dělat? Nějaké cvičení nebo tak," začal škemrat. „Myslím, že ne. S tím, co nosím před sebou, si stejně moc nezacvičím," dodala jsem.
Nechám si zmenšit prsa
Začala jsem se vyptávat kamarádek, které si prošly něčím podobným, jak to celé probíhá. Podělily se se mnou o zkušenosti, ale nejdůležitější stejně bylo, že mě podpořily. O tom bych si doma mohla jenom nechat zdát.
I když jsem pevně rozhodnutá jít na zákrok a cítím úlevu, stále je ve mně jemný smutek. Jde rovněž o jakési rozloučení s jednou částí mého života, kterou jsem prožila naplno i díky svému výstřihu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
