František (32): Přítelkyni jsem požádal o ruku už několikrát, vždy to dopadlo blbě. To si opravdu nejsme souzeni?

S Radkou (31) jsme se sestěhovali před dvěma lety. Funguje nám to spolu a tak jsme začali přemýšlet o tom, že bychom založili rodinu. Je v tom ale jeden háček.

Mohlo by Vás zajímat:

Erik (33): Babička mi překazila žádost o ruku, prý mám ještě počkat. Asi to zkusím i bez jejího požehnání

Chtěl jsem ji požádat o ruku

Měl jsem to opravdu hezky vymyšlené. Byli jsme v divadle, ona měla krásné šaty a já oblek. A o přestávce jsme se šli projít do foyer. Všude samí hezcí a upravení lidé, velká zrcadla, světla, zkrátka nádherná atmosféra. V kapse mě hřál zásnubní prstýnek a já se nemohl dočkat, až pokleknu.

Byl jsem trošku nervózní, ale pak jsem si řekl, že není nač čekat. Vytáhl jsem krabičku, poklekl před Radkou a chystal se položit jí tu zásadní otázku.

Jenže pak se kousek od nás sesypala k zemi nějaká starší paní, které se udělalo nevolno. Vznikla panika, všichni lidé se otočili k ní a někdo jí začal dávat první pomoc. V takové situaci jsem svou otázku raději nedokončil. Radka byla překvapená a šokovaná. Asi jsem se tvářil kysele nebo smutně, nevím, nechtěl jsem se podívat na sebe do zrcadla. Políbila mě a řekla, ať se tím netrápím, příště to určitě vyjde...

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (32): Přítelkyni jsem požádal o ruku na fakt romantickém místě, ale zásnubní prsten jsem hledal marně

Další žádost o ruku dopadla také špatně

Druhý pokus jsem podnikl v luxusní restauraci. Radka musela tušit, co se bude dít, takže nešlo o žádné překvapení. Oba jsme byli dobře naladěni a já čekal na vhodnou chvíli. Pak jsem vytáhl z kapsy krabičku s prstýnkem a chystal se na to.

V té chvíli vypadl proud. Číšníci rychle roznesli zlaté svícny a vypadalo to skutečně úžasně. Lépe bych to sám nevymyslel. Jenže nějaký pán se začal hrozně rozčilovat, že platí dost peněz za jídlo a chce si vidět do talíře. Prý mu svíčky smrdí a já nevím, co ještě. Situace se vyostřila natolik, že začal házet talíře kolem sebe a museli na něj zavolat policii.

Manažer restaurace se nám přišel omluvit a nabídl, že nemusíme platit útratu. Když jsme odcházeli a pomáhal jsem Radce do kabátu, zjistil jsem, že ještě stále držím v ruce krabičku. Ale nějak nebyla nálada žádat o ruku, protože před restaurací blikala policejní auta a všude byl rozruch.

Mohlo by Vás zajímat:

Samuel (29): Chtěl jsem přítelkyni požádat o ruku. Pak mi ale řekla do očí tu nehoráznou lež

Na žádosti o ruku mám smůlu

Nějakou dobu jsme o tom s Radkou nemluvili. Krabičku s prstýnkem jsem odložil do šatníku a čekal, až se naskytne příležitost. Pak jsme jeli na dovolenou k moři a já krabičku pro všechny případy přibalil do kufru. Jenže u výdeje batožiny jsem zjistil, že můj kufr někdo nejspíš vykradl. Ani si nedal námahu pořádně jej zavřít. A tak jsem to hned nahlásil.

Turisté s delegátkou byli nervózní, protože nás čekal transfer do hotelu, zatímco já se dohadoval s pracovníky letiště. Před jejich očima jsem vykládal kufr, abychom zjistili, co chybí. Možná už tušíte, že ten prstýnek...

Nevím, proč se mi tyto věci dějí. Rád bych si Radku vzal a ona mě, ale zkrátka máme smůlu. Copak si nejsme souzeni? Ještě tak před rokem bych se takovému nápadu zasmál, jenže když žádost o ruku nevyjde třikrát, to už mi hlava nebere...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marek (32): Žádost o ruku rozhodně nedopadla podle plánu. A může za to moje matka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.