Štěpán (32): Přítelkyni jsem požádal o ruku na fakt romantickém místě, ale zásnubní prsten jsem hledal marně

Štěpán (32): Přítelkyni jsem požádal o ruku na fakt romantickém místě, ale zásnubní prsten jsem hledal marně
Zdroj: Unsplash

Štěpán naplánoval opravdu romantické zásnuby. Ale když na dovolené v Řecku požádal svou přítelkyni Martinu o ruku, skončilo to fiaskem. Krabička s prstýnkem totiž byla prázdná...

Jan Švanda
Jan Švanda 13. 12. 2022 15:00

S Martinou (30) jsem chodil skoro čtyři roky. Prošli jsme si menší krizí, ale nakonec jsme ji zdárně překonali a začali spolu bydlet. Byla to inteligentní a krásná žena, zelenooká brunetka. Opravdu jsem se s ní nenudil. Měli jsme i společné zájmy, hlavně cestování. Byl jsem přesvědčený, že s ní chci strávit zbytek života.

V Řecku jsem ji chtěl požádat o ruku

Bylo mi tehdy sedmadvacet, nástěnný kalendář ukazoval 20. května a my přesně za měsíc odlétali na dovolenou do Řecka. Na oddech jsme zvolili nádherný ostrov Lefkada, jenž je jako stvořený pro romantické chvíle. Měl jsem zcela jasno, že ji o ruku požádám právě tam. Zakoupil jsem krásný prstýnek s diamantem a těšil se do Řecka. Na životní událost jsem se pečlivě připravoval, ale zároveň dělal jakoby nic.

Pobyt na ostrově jsme si vychutnávali plnými doušky. Lefkada nemá chybu. Půjčili jsme si auto a procestovali celý ostrov. Užívali si nádherné pláže, průzračně čisté Jónské moře, výborné jídlo… Nastal předposlední den naší dovči a já se chystal na klíčovou chvíli. Znervózněl jsem, ale nechtěl jsem, aby cokoliv tušila.

Šok po otevření krabičky

Popadl jsem krabičku s prstenem a vyrazil s Marťou na odlehlou pláž Egremni. Jednu z nejkrásnějších nejen na Lefkadě, ale i v celém Řecku. Hleděli jsme na moře, drželi se za ruce a já šel na věc! Řekl jsem jí, co k ní cítím. Zeptal jsem se, jestli by si mě chtěla vzít a vytahoval krabičku s prstýnkem. Byla evidentně naměkko. Pohledem sledovala krabičku, kterou jsem pomalu otevíral. Pak však přišel obrovský šok. K mému zděšení totiž zela prázdnotou!

Hrozný trapas… Bylo mi strašně. „Zlato, prosím tě, nezlob se, nevím, co říct… Mám pro tebe prstýnek, ale musel jsem ho snad někde vytratit,“ hlesl jsem smutně. Mlčela. Na otázku, zda se stane mojí ženou, jsem pochopitelně odpověď nedostal. Byl jsem rozladěný, ona zase rozpačitá. Dobrá nálada byla pryč. Nasedli jsme do auta a jeli zpátky na hotel. Celou cestu jsem přemýšlel, kam jsem prsten zašantročil. Nebyla se mnou kloudná řeč, i když se Martina snažila o komunikaci. „Panebože, já jsem ale debil,“ říkal jsem si sám pro sebe.

Sotva jsme dorazili na pokoj, začal jsem ho prohledávat, jenže po prstenu ani památky. Byl už večer, sbalili jsme tedy věci a chystali se na let domů. Martině jsem se znovu hluboce omlouval a sypal si popel na hlavu. „Nedá se nic dělat,“ odvětila. Zhasla světlo a šla spát.

Euforie po návratu domů

Prsten mi ale dál šrotoval v hlavě a myslel jsem na něj po celou dobu zpáteční cesty do Česka. Byl jsem si skoro jistý, že jsem ho někde vytrousil a zůstal v Řecku. Jenže vše bylo jinak. Přijeli jsme domů, odskočil jsem si na toaletu a Martina navrhla, že nám uvaří kávu. Zamířil jsem do obýváku, když vtom na mě volá: „Štěpáne, pojď sem!“ Její hlas zněl naléhavě. „Hledáš tohle?“ zeptala se a v ruce držela zásnubní prsten. „To je on! Kde jsi ho našla?“ vyhrknul jsem nadšeně. Řekla mi, že ležel na stolku.

Dal jsem si hlavu do dlaní a zavřel oči. Když jsem je ale po pár sekundách otevřel, přišla ta nejúžasnější chvíle. Martina si totiž přede mnou navlékla prsten na prsteníček a řekla: „Včera jsem ti neodpověděla na tvůj dotaz, protože s tebou nebyla řeč. Ano, vezmu si tě a ráda! Miluju tě,“ usmála se na mě.

Byl jsem v naprosté euforii. Začal jsem ji líbat a hlavou se mi honily různé myšlenky. Takhle šťastný jsem ještě nikdy nebyl. Za půl roku proběhla svatba a za další rok se nám narodil syn Josef. Manželství nám klape báječně, i když si Marťa občas rýpne a zavzpomíná na dnes už komické „zásnuby“ na Lefkadě...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články