Milena (32): Přítel mi dal k Vánocům tajemnou krabičku. Čekala jsem prstýnek, ale nakonec jsem svátky probrečela

dívka, žena
Zdroj: Pixabay

Milena toužila po svatbě jako z pohádky. Její partner Luboš na to má jiný názor a k žádosti o ruku se dlouhá léta neměl. Když pro Milenu loni k Vánocům přichystal překvapení, myslela si, že konečně nastává vytoužený den D...

Denisa Zajíčková
Denisa Zajíčková 10. 11. 2022 13:00

Vždy jsem se těšila na ten moment, až mě Luboš (35) požádá o ruku. Byl to takový můj dětský sen, projít se v bílých šatech, zavěsit se tátovi za rámě a jít s ním k oltáři. Jenže jsem si pro život našla chlapa, který sice je báječný partner a táta našich dětí, k žádosti o ruku se ale nemá. Tvrdí, že to pro něj není důležité.

Zásnuby jsem čekala už několikrát

Občas jsme spolu vtipkovali, jaké nejšílenější žádosti o ruku už svět zažil. A já vždy opakovala, že bych nechtěla, aby mě požádal na Vánoce. „To je jako bys už neměl žádný nápad a tak frkneš pod strom prstýnek," smála jsem se tehdy. Jenže to jsme spolu byli rok a já si představovala, že vymyslí něco opravdu speciálního.

Po pěti letech mi začalo docházet, že to asi nebude tak jednoduché. A zřejmě mám vedle sebe člověka, který má úplně jiné názory na svatbu. To už jsem čekala první dítě. A také jsem čekala prstýnek. Ideálně při oznámení těhotenství. Ale možná by stačil po porodu, pak v šestinedělí, když byl dceři rok... Ten samý scénář se samozřejmě opakoval i s druhou dcerou, protože jsem se domnívala, že s druhým dítětem už ho to musí trknout.

Začala jsem naléhat na zásnuby

Dost nemístně jsem mu naznačovala, že mi ten prstýnek na ruce stále chybí. Měla jsem sice báječného otce svých dětí, ale nedokázala jsem se smířit s tím, že přijdu o velký sen. Dojít k oltáři, mít krásnou svatbu a k někomu opravdu patřit. Prosím tě, ty toho naděláš. Je to jen papír a máme dvě děti, to je daleko větší závazek," říkal mi Luboš.

Vlastně měl pravdu. Ale přišlo mi, že vůbec nerespektuje, jak moc je to pro mě důležité. Měla jsem obětovat svůj sen pro jeho pohodlí? Nechápala jsem, proč se nevyjádřil a začala jsem pochybovat o stabilitě našeho vztahu. Troufnu si ale říct, že on to takhle vůbec neviděl a pro něj to vlastně byla malichernost.

Nemůžu zapomenout, jak mě ponížil

Minulé Vánoce mi Luboš přichystal "perfektní" překvapení. Když jsme po večeři rozbalovali s dětmi dárky, spatřila jsem krásnou blyštivou krabičku, která byla evidentně na šperk. Těšila jsem se, že teď už to konečně přišlo a okamžitě se mi sevřel žaludek. Nechávala jsem si ji na konec.

Když jsem krabičku rozbalila, nebyl v ní prstýnek, nýbrž papírek s nápisem: „Napálil jsem tě, co?" Musela jsem v tu chvíli být úplně bílá. Šíleně jsem se rozbrečela. „Co blbneš, to měl být vtip," smál se Luboš. Já se nesmála, neskutečně mě ponížil. Od té doby je u nás doma velké dusno a nesrovnalo se vlastně ani za rok. Doteď nevím, jak se k tomu mám postavit. Prstýnek stále nemám. A na obzoru jsou další Vánoce...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články