Martina (33): Ztráta prstenu mi zlomila srdce. Když jsem ho našla, zjistila jsem, že už ho vlastně nechci

V pátek jsem si toho všimla poprvé. Seděla jsem na podlaze v obýváku, nohy rozevřené, v ruce hrnek kávy, která už byla studená. Na prstě měl být prsten – ten, co mi dal před pěti měsíci, když jsme ještě spolu byli. Ten s malým diamantem, který jsem si nechala upravit, abych ho mohla nosit. Teď tam nebyl, a vlastně jsem nevěděla, kam jsem ho předchozí večer dala.

Michal (27): Chtěl jsem jít svému nejlepšímu kamarádovi za svědka. Jeho nastávající mi ale pořádně zamotala hlavu

Nechápala jsem, že bych ho ztratila

Začala jsem ho hledat. V koupelně, v kuchyni, v posteli. Prohrabala jsem tašku, kterou jsem měla před týdnem, kdy jsme šli na večeři do té nové restaurace u nádraží. Na naši poslední. Nebyl tam. Vrátila jsem se do obýváku, zvedla polštáře, prohledala všechny kapsy kalhot, které jsem měla na sobě ten den. Nic.

Kočka se mi otírala o nohu a neustále mňoukala, ale já vůbec neměla v plánu se s ní mazlit. Jen jsem chtěla najít to jediné, co mi po něm zbylo. Co mi zbylo po mém snu. Ale i když jsem obrátila celý byt vzhůru nohama, nenašla jsem ho. Prostě nikde nebyl. Nechápala jsem to, vždyť jsem si ho odkládala na noční stolek?

Dana (31): Radost z žádosti o ruku jsem měla jen chvíli. Prstýnek totiž už jednou použil

Možná to měla v plánu

Druhý den jsem šla do práce, ale pořád jsem myslela jsem na ten prsten. Na to, jak jsem ho nosila každý den. Na to, jak jsem ho čistila každý týden. Na to, jak jsem ho nosila i v práci, když jsem měla na sobě rukavice. Na to, jak jsem ho nosila i v noci, když jsem spala. A teď ho nemám.

Třetí den jsem se rozhodla, že ho hledat přestanu. Holt se nedalo nic dělat. Asi jsem minulost měla nechat v minulosti a soustředit se na to, co bude, co mě čeká, ačkoli jsem neměla pocit, že v budoucnu ještě něco je. Uklidňovala jsem se tím, že mám kočku na klíně a nejsem sama.

O pár dní později na mě mňoukala jako šílená a pořád odcházela do svého pelíšku. Chtěla jsem jí jen přeházet polštářky, a když jsem jeden z nich vyndávala, vypadlo z pelíšku něco stříbrného. A v tu chvíli jsem uviděla můj ztracený prsten. Nevím, jak se tam dostal, možná ho nějak odnesla, ale ať už to bylo tak, nebo tak, pomohla mi se přes to všechno přenést.

Olga (28): Čekala jsem romantiku a zásnubní prsten. Místo toho mi přítel řekl, že si mě vezme, až zhubnu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].