Patricie (53): Chodím do drahé restaurace a chci mít klid. Kamarádka s sebou ale neustále tahá nevychovanou vnučku

Příběhy o životě: Chodím do drahé restaurace a chci mít klid. Kamarádka s sebou ale neustále tahá nevychovanou vnučku
Zdroj: Pexels

Patricie se se třemi kamarádkami schází pravidelně na sobotním obědě. Jsou to rozvedené ženy a touto tradicí se snaží zpříjemnit si svůj život. Jejich drahocenné chvíle pohody ale soustavně ničí jedna z nich...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 28. 10. 2025 13:00

Od našeho setkání kamarádek očekávám, že se dobře najíme, rozebereme novinky a drby, a hlavně strávíme klidný čas ve své společnosti. Nechci moc, ale mám ráda zajeté stereotypy.

Není dobré, když je někdo využívaný

Chodíme do dražší restaurace a musím přiznat, že pro mě není cena oběda zanedbatelná. Vždy nechám v restauraci tisíc korun. S kamarádkami sedíme u stolu několik hodin, a tak si dopřejeme předkrm, hlavní chod, kávu se zákuskem a několik domácích limonád. Zkrátka je to událost, kde se na korunu nekouká. Ale mám své požadavky. Chci se dobře najíst, pokecat, a hlavně odejít s dobrým pocitem.

Ten už mi několikrát zkazila kamarádka Marcela, která neumí odmítnout svou dceru, jež ji dost zneužívá. Kamarádka neustále hlídá svou vnučku Evitu. Je to rozmazlená čtyřletá holčička, která by potřebovala dát na zadek. Místo toho ji všichni rozmazlují, a tak z ní roste nevychovaná mladá slečna. Nejhorší na tom je, že ji Marcela občas přivede na naše setkání.

Jasná pravidla se mají dodržovat

„Marcelo, už několikrát jsme ti říkaly, že si chceme v klidu pokecat, a s dítětem to dost dobře nejde. Vlastně s Evitkou to nejde, když se dožaduje tvojí stoprocentní pozornosti. A to nemluvím o tom nepořádku na stole,“ nespokojeně jsem pronesla za všechny kamarádky. A pak každá řekla svůj názor. Marcela mlčela se sklopenou hlavou.

Všechny jsme babičky a hlídáme vnoučata, ale umíme si svůj čas zorganizovat. Takže když máme nějakou akci, musí si děti pohlídat rodiče. Ale když hlídání slíbíme, neplánujeme si na ten čas nic jiného. Jenže Marcela má zvláštní povahu. Neumí říct nikomu ne. V praxi to znamená, že neumí zrušit naše setkání, ale taky neumí odmítnout žádost své dcery o pohlídání vnučky.

Naivní představa, že se to nějak udělá

Marcela se potom dostane do stresu. Bojí se na setkání přijít s vnučkou, protože ví, že budeme naštvané. Ale přesto dorazí, protože nás chce vidět a tajně doufá, že tentokrát bude Evitka hodná. Jenže ta hodná není nikdy. Takže se vše točí kolem Evitky a nikdo se ani v klidu nenají. O mluvení nemůže být ani řeč.

Evitka nedopustí, aby si někdo povídal. Ona musí být středem pozornosti. Nejvíc mě štve, že já dokážu své dceři říct, že hlídat nemohu. Jediná Marcela to nedokáže a vytváří tím problémy. Minimálně v naší partě kamarádek, kde jsme na Marcelu všechny naštvané. Z dvanácti setkání za rok je to minimálně třetina, kdy musíme tolerovat přítomnost malé Evitky.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Janek Ledecký o osudovém setkání s manželkou před 30 lety i nové roli dědečka

Janek Ledecký o osudovém setkání s manželkou před 30 lety i nové roli dědečka

Související články

Další články