Facebook
Instagram
Cecílie má nového přítele, který se jí jevil jako dokonalý. To ale jen do chvíle, než byli poprvé u ní doma. Kryšpín se totiž nezavírá na toaletě. Když mu dveře zavře ona, hned si je zase otevře. Nakonec se přiznal, že se na záchodě sám bojí.
Považuji se za člověka, co snese poměrně hodně. Měla jsem za přítele kuřáka i motorkáře. Vždycky jsem dokázala jejich neduhy snášet. Ovšem to, co předvádí můj nový objev, je za hranicí mé tolerance. A přitom stačí tak málo. Zavřít za sebou dveře na toaletě.
Měla jsem pocit, že můj nový objev je dokonalý
Takovou věc, jako že se váš nový přítel nezavírá na toaletě, nezjistíte na první schůzce. Já jsem od začátku žila v tom, že Kryšpín (26) je dokonalý. Je velikým nadšencem pěstování květin. Když jsem poprvé viděla jeho barevný balkón, šla jsem do kolen. Většinou to totiž bývá koníček nás žen.
Kryšpín se živí jako vedoucí skladu, kde pracují samí muži. Nikdy nechtěl dělat práci pro zábavu, ale pro peníze. Je tam spokojený, dokáže se slušně uživit, tak proč ne. Teď ale k tomu, proč jsem se rozhodla sepsat tento příběh.
Když jsem ho poprvé pozvala k sobě domů, čekala jsem romantiku jako řemen. Také jsem se na to připravila. Nejenom že jsem vydrhla celý byt, ale dala jsem do pucu i sebe. Řádně se oholila, pořídila nové spodní prádlo a uvařila skvělou večeři. A Kryšpín to celé zničil v jedné minutě.
Nezavírá za sebou dveře na toaletě
Dívali jsme se na film a po chvíli začal kňourat, že ho bolí břicho. Řekl, že si jen odskočí. Stopla jsem film a čekala, až se vrátí. A během toho ticha, které v bytě panovalo, jsem slyšela, jak na toaletě heká a tlačí. Napadlo mě, že má snad otevřené dveře. Zapnula jsem si tedy normální televizi a doufala, že se mi to jen zdá.
Když jsem ale velmi jasně slyšela, jak čůrá, nedalo mi to. Vstala jsem a šla se podívat, zda se zavřel. Nemusela jsem jít příliš daleko. Otevřené dveře od toalety jsem viděla už z obýváku. „Tak se snad zavřeš, ne?" houkla jsem naštvaně. To už ale vycházel ven se spokojeným výrazem. Zjevně se zbavil toho, co ho trápilo.
Mě v tu chvíli přešla chuť na jakoukoliv romantiku. Slyšela jsem vše, co dělal na toaletě, a bylo mi z toho blivno. Zahrála jsem bolest hlavy a odebrala se do postele. Doufala jsem, že to byl jen nějaký omyl, nebo že se zkrátka nestihl zavřít. Když jsem ale ráno jasně slyšela, jak močí, vjel do mě vztek. „Zavři se," pronesla jsem naštvaně a práskla dveřmi.
Přítel se na záchodě bojí
Neudělala jsem ani krok a dveře se znovu otevřely. „Já nemůžu být zavřený, mám z toho divný pocit," zaznělo ze záchodu. Beze slov jsem šla do kuchyně a snažila se to rozdýchat. Po chvíli za mnou přišel a řekl, jak se věci mají. „Když jsem zavřený na toaletě, necítím se dobře. Možná trpím klaustrofobií. Proto mám otevřeno," přiznal se.
„Vždyť je to nechutný," prskla jsem. „Já ti rozumím, ale nemůžu jinak. Dělám to tak všude," doznal se. „Jako i v hospodě?" zajímalo mě. „Když říkám všude, tak všude," dodal nesměle. I když to není důvod k rozchodu, jsem z toho nesvá. Jsou místa, kde má být člověk sám, nebo je nesdílet s ostatními. A soukromí na toaletě řadím mezi ně. Tak nevím, co s tím. Asi si pořídím špunty do uší nebo ho objednám k odborníkovi.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
