Robert (30): Manželčina chorobná žárlivost mě ničí. Nesmím do posilovny ani komunikovat s kolegy

Příběhy o nevěře: Manželčina chorobná žárlivost mě ničí. Nesmím do posilovny ani komunikovat s kolegy
Zdroj: Freepik

Robert se už pět let snaží být vzorným manželem, ale pro Martu je podezřelý i každý jeho odchod do posilovny. Chorobná žárlivost a neustálá kontrola ničí jejich vztah, jenže Marta jakoukoli odbornou pomoc odmítá.

Jana Jánská
Jana Jánská 21. 08. 2026 11:35

Pět let se snažím být spolehlivým a dobrým manželem. Pracuji, pomáhám doma, pamatuji si důležitá data a dělám vše pro to, aby se na mě Marta mohla spolehnout. Vždycky jsem si myslel, že to k vybudování důvěry stačí, ale moje žena má jiný názor.

Její původně nevinné popichování, když se na mě v restauraci usmála servírka, časem přerostlo v chorobnou žárlivost. Začala kontrolovat mé sociální sítě a jejím největším nepřítelem se stala posilovna, kam jsem si chodil vyčistit hlavu.

Manželka žárlí na mé návštěvy posilovny

Každý můj odchod doprovázely scény, se kterou trenérkou se tam scházím, přestože jsem cvičil ve vytahaných teplácích a na ženské neměl ani pomyšlení. Po návratu mě pro změnu čekal výslech, proč jsem se zpozdil o pět minut, a Marta mi volala i během cvičení.

Když jsem ji jednou přistihl, jak mi prohledává kapsy a kontroluje účtenky, došla mi trpělivost. Při další návštěvě fitka jsem nechal telefon v šatně. Chvíli jsem se cítil svobodný, ale po cvičení na displeji svítilo 16 zmeškaných hovorů a snad desítka zpráv o tom, jak mi Marta balí věci. Doma mě pak čekala hysterická scéna. „Ty mi zahýbáš!“ křičela na mě moje milovaná žena. Když jsem jí vysvětlil, že jsem zapomněl telefon v šatně, řvala na mě, že ze mě jednou zešílí.

Manželka si nepřipouští, že je chyba na její straně

Napětí doma rostlo a Marta nově pojala podezření, že jsem jí nevěrný s kolegyní Annou z obchodního oddělení, která mi po osmé večer poslala pracovní tabulku. Cítil jsem se naprosto bezradný. Svěřil jsem se kamarádovi Adamovi, který mi navrhl, ať zajdeme s Martou na terapii.

Když jsem to ale večer manželce navrhl s tím, že už s její paranoiou nedokážu žít, tvrdě mě odmítla: „Já nejsem blázen! To ty by ses měl léčit kvůli všem těm avantýrám, které si nedokážeš odepřít!“ Po tomto výbuchu jsem se přestal obhajovat a vnitřně rezignoval.

Už spolu nesnídáme, večery trávíme v oddělených pokojích a Marta mě postupně izoluje od přátel, protože nesnese, když mluvím s jinými ženami. Raději zůstávám déle v práci, než abych se vracel domů. Můj pokus s odloženým telefonem mi ukázal, že její chorobná žárlivost nemá s mým chováním nic společného a je to čistě její problém. Miluji ji, ale neustálé podezírání mě psychicky ničí a vážně nevím, zda má naše manželství ještě smysl.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články