Hynek (48): Podlehl jsem o generaci mladší dívce. Pro dceru je románek s její nejlepší kamarádkou ta největší možná zrada

Příběhy o životě: Podlehl jsem o generaci mladší dívce. Pro dceru je románek s její nejlepší kamarádkou ta největší možná zrada
Zdroj: Unsplash

Hynkova žena je několik let po smrti a on se sám stará o studující dceru a snaží se památku své ženy ctít. Ale když ho začne uhánět dceřina kamarádka, nedokáže odolávat věčně.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 01. 06. 2026 07:00

Moje žena zemřela už před pěti lety. Dcera i já jsme to nesli opravdu těžce. Několik let jsme to nemohli překonat, ale jak se říká, čas rány zahojí a je to naprostá pravda. Nemyslel jsem si, že ještě někoho potkám, ale věci se změnily.


Přivezl jsem jim jídlo na chatu

Před rokem jsem přijel za dcerou na kamarádčinu chatu, kde se společně učily na zkoušky na vysoké. Poprosila mě, abych jí dovezl nějaká skripta nebo něco takového. Tak jsem sedl do auta, zajel jsem ještě na nákup, abych jim dovezl i něco k jídlu, a zamířil jsem za nimi.

Myslel jsem si, že jim tam hodím skripta, jídlo, otočím se a pojedu zpět, ale jen co jsem dorazil, přemlouvaly mě, ať zůstanu. „Jsme unavené z učení, tati, tak aspoň máme důvod si dát pauzu.“ A tak jsem zůstal, připravil věci na gril a do noci jsme seděli a povídali. Holky si odpočinuly, rozptýlil jsem je a ráno jsem se sebral a jel domů.

Ještě odpoledne mi dcera volala a smála se, že je její kamarádka Nikola mnou uchvácená, že se mnou prý byla sranda. Byl jsem za to rád, byl to hezký kompliment, ale nic jsem si z toho nedělal. Dokud mi od ní večer nepřišla zpráva, že by se se mnou ráda ještě někdy sešla. Neodepsal jsem, ale měl jsem brouka v hlavě.


Nedokázal jsem odolat

O dva týdny později jsme se potkali na oslavě konce zkouškového. Dcera mě nutila, ať tam za nimi přijdu. Byl tam celý jejich ročník, ale Nikola ke mně přišla jako první a rovnou mě objala. Byl jsem vyvedený z míry, ale stejně důvěrně se ke mně chovala i po zbytek večera. Dokonce se mě zeptala, jestli by nemohla odejít se mnou domů, což jsem odmítl.

Zkoušel jsem jí odolávat,, ale přece jen jsem pořád naživu a jsem jen člověk. Nakonec jsem na jednu z jejích zpráv odpověděl a potají jsme se sešli. Nechodili jsme kolem horké kaše, prostě jsme se spolu vyspali a já se vlastně po několika letech probudil z limbu. Ale nemluvili jsme o tom, jak se k tomu postavíme, což se ukázalo jako zásadní problém.

Hned druhý den to povyprávěla mé dceři. Když se vrátila domů, vůbec se na mě nepodívala a mně to bylo hned jasné. Když jsem se z ní snažil něco dostat, ignorovala mě, dokud jsem ji nenaštval. „Jak jsi mohl s mojí kamarádkou? To je největší možná zrada.“ Od té doby se mnou skoro nemluví. S Nikolou už jsem se od té doby neviděl, ale jak to spravím s dcerou, na to jsem zatím nepřišel.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! u Davida Mattioliho

Vítejte! u Davida Mattioliho

Související články

Další články