Petra (39): Zoufale jsem sháněla chůvu. Netušila jsem, že si domů pouštím sokyni v lásce

Když jsem se po druhé mateřské dovolené vrátila do zaměstnání na plný úvazek, rychle jsem pochopila, jak náročné to bude. Skloubit všechny povinnosti a zájmové kroužky dětí bylo téměř nemožné. Jedna babička bydlí daleko a druhá si aktivně užívá penze, takže na pravidelnou výpomoc neměla čas. S manželem jsme se proto dohodli, že zkusíme najít spolehlivou slečnu nebo paní, která by nám pomohla.

Ema (19): Máma si ze mě udělala chůvu a nemám čas na vlastní život. Uvažuji, že odejdu z domova

Z nabídky kamarádky jsem byla nadšená

Jenže najít někoho vhodného se ukázalo jako velký problém. Dlouho se nám nikdo nelíbil a pokud ano, požadovaly za své služby přemrštěné částky. Jednou jsem si na to postěžovala kamarádce. A dostala jsem nečekanou odpověď. „Petro, proč jsi mi to neřekla hned? Ráda ti pomůžu,“ nabídla se Dana, která pracovala jako OSVČ a měla dostatek volného času.

„Opravdu? To by bylo úžasné!“ odpověděla jsem s nadšením. S Danou se známe už léta, potkaly jsme se v bývalé práci a vždy na mě působila jako spolehlivý člověk. Je o deset let starší, rozvedená a její dvě dospívající děti už nepotřebují tolik mateřské péče.

Dana se tvářila potěšeně a já měla obrovskou radost, že se vše vyřešilo. Uklidňovalo mě, že naše dcery bude hlídat někdo, koho dobře znám a komu mohu důvěřovat. Ani ve snu by mě nenapadlo, jaké zrady se dočkám...

Vilma (39): Nechtěla jsem doma na mateřské zakrnět, tak jsem si našla chůvu. Nestačím se divit, kolik lidí kolem mě to odsuzuje

První náznaky podezření mě rozhodily

Zpočátku vše klapalo na jedničku. Dana byla k dětem milá, mladší dceru vyzvedávala ze školky a hrála si s ní. Starší doprovázela na kroužky a pomáhala jí s úkoly. Dcery si Danu rychle oblíbily. Já se tak mohla přestat v práci stresovat a vracela jsem se domů s vědomím, že je o vše postaráno. Jenže pak jsem si začala všímat drobností, které mě znepokojily.

„Dneska jsem Martinovi udělala kávu, vypadal tak unaveně. Nemá nějaké trápení?“ zeptala se mě Dana z ničeho nic. Můj manžel Martin pracuje z domova, takže se s Danou občas potkával. Vždy, když k tomu došlo, všimla jsem si, že je Dana výrazně nalíčená a jinak oblečená. Nejdřív jsem si říkala, že je to náhoda, ale ženská intuice mi napovídala něco jiného. Pak jsem ji jednou zaslechla, jak Martinovi v kuchyni říká: „Martine, to tričko ti neuvěřitelně sluší.“ To už mi přišlo za hranou a rozhodla jsem se ji trochu usměrnit.

„Dano, ty víš, že jsi tady jako chůva, ne aby sis začínala s mým manželem, že?“ řekla jsem s úsměvem, ale s jasným rýpnutím. „Ale prosím tě, Petro, co si o mně myslíš…“ odvětila. „Jen s Martinem občas prohodím pár slov. Na tom přece není nic špatného.“

Helena (70): Nehodlám až do své smrti dělat rodině chůvu a kuchařku. Raději jsem odešla do domova pro seniory

Nestačila jsem se divit, co si jako kamarádka dovolí

Jednoho dne však situace eskalovala. Vrátila jsem se z práce dříve a našla jsem Danu v obývacím pokoji, jak se sklání nad Martinem. Měla na sobě upnuté šaty, které u nás nikdy předtím nenosila. „Vím, že tě Petra po tolika letech už nemůže přitahovat,“ slyšela jsem ji říkat, zatímco mu pokládala ruku na rameno.

„Co to má jako být?“ vykřikla jsem.

Dana se otočila a tvářila se naprosto klidně. „Nic, Petro. Jen jsme si s Martinem povídali,“ odpověděla, jako by se nechumelilo. Martin vstal a vypadal také zaskočeně. „Petro, to není tak, jak to vypadá.“

„Vypadá to tak, že se mi tady snažíš zničit manželství,“ zakřičela jsem na ni. Ještě ten večer u nás skončila. Nejen jako chůva, ale i jako kamarádka. Stále mě bolí, jak jsem se v ní zklamala, ale jsem ráda, že jsem na to přišla včas, než stihla napáchat větší škody. Raději jsem si v práci domluvila zkrácený úvazek, než abych se stresovala s další chůvou. Kdo ví, co by se z ní vyklubalo tentokrát...

Monika (49): Myslela jsem si, že mám vedle sebe dobrou kolegyni i kamarádku. Jenže pak mě neskutečně zradila

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].