Irena (45): Moje dcera se rozhodla žít se svým tatínkem. Jsem z toho zoufalá, ale nebráním jí

Když jsme se kdysi s přítelem rozešli a vymýšleli, jak budeme vychovávat naši dceru, ve snu by mě nenapadlo, jak hořký to bude pro mě konec. Myslela jsem si, že dělám pro Rozálku jen to nejlepší. A ona si ve třinácti odešla k tatínkovi a ani se jí nestýská.

Milan (41): Střídavá péče nám nefunguje. Děti se bojí chodit k matce, a tak se o ně budu starat výhradně já

Dceru miluju nade vše

Když se mi narodila Rozálka, celý život se mi obrátil vzhůru nohama. Dítě jsme neplánovali a s tehdejším partnerem jsme spolu žili neoficiálně jen rok. Vše se tedy semlelo rychle a byla jsem překvapená, co potom následovalo. Teprve pak se ukázalo, jaký máme vztah a zda vydrží. To se bohužel nepodařilo.

Rozálka pro mě zůstala nejdůležitějším člověkem na světě a když jí byly tři roky, šli jsme s přítelem od sebe. Velmi jsme se ale snažili zachovat rodinné vazby a potlačili jsme svoje ega, abychom vychovávali dceru v klidu. Roky jsem nerandila, všechen čas jsem věnovala dítěti a nikdy toho nebudu litovat. Byla to ta nejtěžší a nejkrásnější doba. Vlastně na to ráda vzpomínám i přes všechny náročné momenty.

Netušila jsem ovšem, že to nejtěžší ještě přijde. Dcera dospěla do puberty a najednou jsme se začaly jedna druhé vzdalovat. Byla jsem na ni přísná, to uznávám. Získávala u svého tatínka hodně svobody a já jí musela trochu „přistřihnout křídla“. Nedovolila jsem jí večírky s kamarády a nutila jsem ji chodit na hodiny klavíru. Dříve to měla ráda.

Tomáš (49): Dcera si vodí domů samé podivíny. Poslední týpek s hadem byl těžký kalibr

Rozhodla se pro tatínka

Chápu, že u svého táty měla mnohem víc pohody. To se mnou si zažívala „peklo“ v podobě doučování, abychom jí zachránili známky. Já jí připravovala zdravé jídlo a nekupovala fast food. Jenže můj ex dělal výjimky a uměl své dceři dopřát. Koukali se do noci na filmy anebo hráli počítačové hry. Jak jsem mohla obstát? Jen těžko.

„Mami, já bych chtěla zkusit bydlet u táty,“ řekla mi jednou trochu nervózně. Tušila, že z toho budu dost v šoku. Naštěstí jsem se přemohla a nezačala vyvádět. V klidu jsem jí řekla, že všechno promyslím. Dcera si zvolila plnou péči otce a mě to zdrtilo. Mluvily jsme o tom s psycholožkou a dozvěděla jsem se od Rozálky, že má u mě doma jen stres.

Plakala jsem denně tajně do polštáře nebo ve sprše. Moje milované dítě, kterému jsem chtěla obětovat celý život. Musela jsem jí pustit a nechat si pro sebe všechny názory. Prosila jsem bývalého, aby jí nedával tolik volnosti, jinak snad ani nedokončí střední školu. I on byl z celé situace překvapený a zdálo se, že velmi potěšen.

Petra (43): Moje bezproblémová dcera se kvůli první lásce změnila k nepoznání. Vyhrožuje mi útěkem z domova

Nejhorší jsou víkendy

Je to druhý rok a s dcerou se vídáme sporadicky. Zajdeme občas na kafe, pozvu ji na nákupy nebo do kina a na manikúru. Popovídáme si jako dvě kamarádky a ona netuší, jak moc mě u toho bolí srdce. Vím, že si ke mně možná jednou najde zase cestu. Ale přijde mi, že ztrácíme strašně důležité období jejího života. O víkendu jsem smutná, hledám nějakou náplň. Smysl života mi zatím nějak uniká a vím, že by to tak nemělo být.

Nechci jí tohle všechno říkat, třeba jednou pochopí. Možná, až bude mít sama děti? Nemohu si pomoci, hledám chybu u sebe. Kde se stal problém, že se mnou nechce dítě žít? Nebo by se tak stávalo častěji, kdyby měly děti v tomto ošemetném věku na výběr? Také jsem v pubertě občas toužila odejít z domu. Myslela jsem si, že dceři její rozhodnutí nevydrží dlouho, ale vypadá to, že je to přesně naopak.

Petra (41): Má pubertální dvojčata se nesnášejí, doma je dusno k nevydržení

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].