Irena (65): Moderní výchova mé snachy ničí náš vztah s vnukem. Musím se řídit jejími pravidly

Vychovala jsem čtyři syny. S manželem jsme se řídili intuicí. Uměli jsme je pochválit, ale když něco vyvedli a domluva nepomohla, dostali na zadek. Nebo přišel nějaký zákaz. Jednoduše řečeno, v naší rodině děti respektovaly rodiče.

Jiřina (63): Dětská upřímnost mě nepříjemně dostala. Výchovu vnučky jsem myslela dobře, ale nevyplatilo se

Výchova mého vnuka se mi nelíbí

Máme zatím jediného vnuka od nejstaršího syna. A po šesti letech toho máme s mužem až nad hlavu. Snacha Klára nás neustále napomíná a kontroluje. Nikdy nemáme šanci být s vnukem Tobiášem sami. Vždy ho smíme vidět jen pod jejím dohledem. S manželem jsme vyčerpaní z atmosféry, kterou Klára doma vytváří. Ve svém okolí neznám nikoho, kdo by takto stavěl dítě na piedestal a plnil mu každé přání.

Když byla Klára těhotná, přečetla snad všechny příručky, které existovaly. Nejvíc ji oslovila kniha o výchově, kde se dítěti dopřává vše, co si zamane, a vše se s ním konzultuje. Jakmile začal vnuk Tobiáš vnímat, Klára začala teorii uvádět do praxe. Už šest let jsme nuceni s ním vést dlouhé debaty o jeho pocitech. Nemůžeme s ním jít ani nakoupit, protože bychom museli pořídit vše, na co si ukáže.

Věra (60): Řekla jsem snaše, že se chová jako rozmazlená princezna. Ze msty mě připravila o syna

Snacha mě nutí dělat věci, se kterými nesouhlasím

Nedávno k nám mladí přijeli na návštěvu. Velmi jsem se na vnuka těšila, protože jsme mu s manželem koupili novou stavebnici. Pár dní předem jsem s Tobiášem mluvila po telefonu a zmínil se, že by si přál autodráhu. Vůbec mi nedošlo, že dělám něco špatně, když místo ní koupím stavebnici. Scénu, kterou pak snacha předvedla, bych nikomu nepřála. Ostře mi před synem i vnukem vyčetla, že jsem porušila principy, které pro Tobiášovu výchovu nastavila.

„Pokud si Tobiáš přál autodráhu, měli jste mu ji koupit. Ne stavebnici. Takhle bude zmatený. A nesplnili jste jeho přání. Dáváte mu tím najevo, že jeho názor pro vás není důležitý. Chci, abyste se mu okamžitě omluvila,“ řekla mi snacha klidně, ale důrazně. Cítila jsem se poníženě a hloupě. Mladá žena mě peskovala jako malou holku před mým vnukem. Odmítla jsem se Tobiášovi omluvit. Neudělala jsem nic zlého.

Lucie (36): Tchyně mi roky mluvila do výchovy dětí. Když jsem jí jednou řekla dost, nestačila se divit

Svou snachu nesnáším a nemůžu si pomoci

Manžel jen stál a mlčel. Mlčel i můj syn, který je už od Kláry tak ovlivněný, že se svému synovi klidně omlouvá. Já jsem odmítla poslechnout. Snacha teatrálně objala Tobiáše a zeptala se ho, jaké pocity právě prožívá. Ať jí je popíše. Vnuk se zamyslel a pak řekl, že je smutný. „Vidíte? Je smutný a je to vaše vina“, zaútočila na mě znovu. Klidně jsem jí odpověděla, že Tobiáš je smutný z toho, že kouká na krabici se stavebnicí, a místo abychom si ji šli postavit, řešíme tady nesmysly.

A tak je to se vším. Nesmím vnukovi dát žádnou sladkost. Nesmím mu pouštět pohádky podle svého výběru. Mám přesný seznam povolených pohádek, který snacha sestavila pro případ, že by si odskočila a mě napadlo zapnout televizi. Když byl Tobiáš menší a procházel obdobím vzdoru, nesměla jsem ho ani okřiknout. Měla jsem ho vzít do náruče, opakovat mu, že ho mám ráda, a pak mu v klidu vysvětlit situaci. Možná jsem ze staré školy. My jsme prostě při výchově postupovali jinak. Neříkám, že dokonale, ale podle mě to bylo mnohem blíž tomu, čemu se říká zdravý rozum. To, co předvádí snacha, mi přijde postavené na hlavu. Mám strach, co z mého vnuka jednou vyroste.

Věra (72): Snacha mi z mého bytu udělala rodinné centrum. Nemám na to peníze ani sílu

Názor vztahové odbornice

Tento příběh ukazuje střet dvou světů, které si navzájem nerozumějí a už spolu ani neumějí mluvit bez napětí. Irena má za sebou vlastní zkušenost s výchovou, které věří, a velmi těžce nese, že je ve vztahu k vnukovi neustále opravována a usměrňována. Její snacha má naopak potřebu mít nad výchovou plnou kontrolu a každou odchylku bere skoro jako ohrožení dítěte. V takovém nastavení už nejde jen o rozdílný názor, ale o trvalý boj o autoritu.

Je pochopitelné, že se Irena cítí poníženě. Ve chvíli, kdy ji snacha napomíná před vnukem, vzniká situace, která podkopává základní respekt mezi dospělými. Dítě totiž jasně vnímá, jak spolu dospělí mluví a kdo koho opravuje. Pokud se z babičky v jeho očích stává někdo, koho je možné veřejně peskovat, škodí to vztahům mnohem víc než jedna nevhodně zvolená stavebnice.

Zároveň je vidět, že se tu nemíjejí jen povahy, ale i samotné představy o roli dítěte v rodině. Irena vyrůstala v prostředí, kde děti měly své místo, ale dospělí určovali pravidla. Klára je nastavená úplně jinak. Takový rozdíl se dá zvládnout jen tehdy, když mezi lidmi funguje vzájemná úcta. Tady ale zjevně chybí a vztah s vnukem to začíná odnášet.

Irena možná opravdu mluví jako ze staré školy, ale její pocit bezmoci není jen záležitost generačního rozdílu. V rodině zjevně funguje model, kde pravidla určuje výhradně snacha a ostatní se mají přizpůsobit bez diskuse. To je dlouhodobě téměř jistě neudržitelné.

Současně ale platí, že vnuk by se neměl ocitat uprostřed souboje mezi babičkou a matkou. Pokud má vztah s ním vydržet, bude pro Irenu důležité trvat na slušném jednání a nenechat se dál ponižovat. Protože pokud se v rodině nevrátí základní respekt mezi dospělými, nebude největší problém spor ohledně výchovy, ale celkově špatné vztahy.

Pavlína Šalamounová, vztahová mentorka, vede individuální online rozhovory se ženami, které chtějí lépe porozumět sobě, svým vztahům a tomu, co v životě skutečně potřebují. Pomáhá jim ujasnit si hranice i jejich osobní rozhodnutí. Více info zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].