Dneska chce být slavný a bohatý. Někdo se k tomu dopracuje, někdo se rozhodne slávu a bohatství předstírat a doufat, že se mu to povede jako Iveta, která na své předstírání doplatila.
Vždy jsem chtěla být jednou z nich. Dokonale nalíčená, oblečená podle posledních trendů, s drinkem v ruce a fotkou, která za pár minut nasbírá tisíce lajků. Seděla jsem ve svém malém bytě a sledovala životy slavných lidí na Instagramu. Večeře v drahých restauracích, večírky na luxusních jachtách, dovolené na místech, o kterých jsem si mohla nechat jen zdát. To, že já na něco takového nemám, nebyl důvod, proč bych si nemohla přinejmenším hrát na to, že ano.
Pozvánky na večírky přišly brzy
První krok byl jednoduchý. Koupila jsem si pár značkových kousků z druhé ruky a najala si stylistku, která mě naučila, jak zaujmout. Fotky jsem upravovala tak, aby vše vypadalo ještě dražší, než skutečně bylo. Netrvalo dlouho a začala jsem se na sociálních sítích dostávat do povědomí. Návody na dokonalé outfity, tipy na „pětihvězdičkový“ životní styl za minimum peněz, a hlavně to správné sebeprezentování. Když se mě lidé ptali, co dělám, odpovídala jsem, že jsem módní konzultantka s vlastní klientelou.
Můj Instagram explodoval. A s ním přišly první pozvánky. Nejdřív na menší akce, ale postupně i na větší večírky, kde se to hemžilo celebritami. Po pár týdnech jsem už měla dost kontaktů na to, abych si začala vymýšlet příběhy o tom, kdo mě kam pozval a s kým jsem se potkala.
A pak přišel ten večírek. Místo, o kterém jsem si myslela, že se tam nikdy nedostanu. Vstupenky byly exkluzivní a hosty vybíral jen úzký okruh lidí. Neváhala jsem a najala si šaty za několik desítek tisíc, objednala profesionální vizážistku a zaplatila za pronájem luxusního auta, které mě tam přivezlo. Když jsem dorazila, cítila jsem se jako vítězka. Skleničky šampaňského, oslnivé úsměvy, pár fotek, které se do rána objevily v největších lifestyle magazínech. Byl to večer, na který jsem nikdy nezapomněla.
Můj příběh se začal rozpadat
Jenže ten večírek nebyl jen zábava a pocit, že jsem dosáhla svého. Jeden z hostů, designér, jehož jméno jsem na Instagramu zmínila, se o mně začal zajímat a začal se vyptávat. Studovala jsem design nebo módu? Pro koho přesně jsem pracovala? Kdo mě doporučil? Jeho otázky byly čím dál konkrétnější. Začala jsem si vymýšlet další lži, ale jeho podezření rostlo.
Brzy se ke mně dostaly první zvěsti. Lidé si začali všímat, že mé příběhy nedávají smysl. Jedna z influencerek na mě upozornila, že šaty, které jsem „dostala jako dárek od značky“, se daly pronajmout za pár tisíc. Jiný uživatel rozebral mé fotky: „Na jejích fotkách je vidět jak moc jsou filtrované, takže ten popisek o tom, že všechno je přirozené, je fakt mega mimo.“ Začaly mizet spolupráce. Ne že by to ostatní influenceři nedělali, ale z nějakého důvodu jsem zrovna byla na mušce.
Ve snaze zachránit svou reputaci jsem se rozhodla vypnout sociální sítě. Myslela jsem si, že tím všechno skončí, ale realita mi ukázala, že moje vylhaná identita mě připravila o víc než účet na sociálních sítích. Moji přátelé, které jsem dříve znala, mě už nebrali vážně. Ti noví, ze světa, do kterého jsem tolik toužila patřit, mi ukázali záda. Všechno to bylo jako domeček z karet, který se zřítil během pár hodin.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.