Jana (31): Snoubenec se těší na miminko a hladí mi břicho. Já se mu ale bojím přiznat, že otcem je nejspíš jiný muž

Pavel se v naší vesnici objevil před čtyřmi lety. Přistěhoval se z Prahy, koupil pozemek, opravil zchátralou budovu a vybudoval penzion. Místní na něj nejdřív koukali skrz prsty a nechápali, proč by mladý a chytrý chlap chtěl dobrovolně žít v takovém zapadákově, odkud mládež spíše utíkala. Časem si ho ale oblíbili. Pavel byl slušný a pracovitý a dal v penzionu také vydělat i sousedům.

Anna (45): Cítím vztek, bezmoc i lítost. Dcera je v osmnácti těhotná a otec dítěte se jí vyhýbá

Pavel mi hned padl do oka

I když o něj stály i jiné dívky, vybral si mě. Byla jsem šťastná a pomáhala mu s chodem penzionu. Když mě požádal o ruku, neváhala jsem ani vteřinu. Svatbu jsme naplánovali na říjen, protože Pavel věřil rodinné tradici, že říjnová manželství jsou nejpevnější. Neustále vymýšlel, jak penzion vylepšit, aby do budoucna zajistil naši velkou rodinu. Často proto jezdil na veletrhy a čerpal inspiraci po celém Česku. Vůbec mě nenapadlo, že jeden takový výjezd všechno změní.

Martina (32): Pozval mě na luxusní víkend. Jenže pak nečekaně zmizel a já musela všechnu tu drahou srandu zaplatit

Zradila jsem jeho důvěru

V červenci k nám na pár dní přijel Robert, fotograf, který chtěl zachytit krásy zdejší přírody. Byl vtipný, otevřený a světaznalý. Zatímco byl Pavel znovu na cestách, sedávala jsem s Robertem a ostatními hosty na terase a hltala jeho vyprávění o dalekých krajích.

Poslední večer mě nečekaně vzal za ruku a já se vůbec nebránila. Strávili jsme spolu noc, a i když mi ráno nechal vizitku s pozváním, věděla jsem, že se mu nikdy neozvu. Cítila jsem se mizerně, ale rozhodla jsem se ten úlet prostě vymazat z paměti.

Lucie (34): Manželovu nevěru mi práskla jeho milenka. Chtěla mě tak donutit k rozchodu

Oznámila jsem mu těhotenství

Pavel se vrátil po třech dnech a o ničem neměl ani tušení. Vše se zdálo být v naprostém pořádku, dokud jsem nezjistila, že mi vynechala menstruace. Doktorka mi s úsměvem potvrdila, že jsem v osmém týdnu těhotenství. Mně se ale podlomila kolena a v čekárně jsem dlouho sbírala myšlenky.

Podle mých výpočtů totiž existovala vysoká pravděpodobnost, že otcem je právě Robert. Pár týdnů jsem to v sobě dusila, ale nakonec jsem to Pavlovi mé těhotenství oznámila. Došlo mi, že pravda o mém stavu stejně brzy vyjde najevo.

Beata (31): Tchyně mě při oznámení těhotenství odstrčila tak nešťastně, že jsem upadla. Manžel mi ještě vynadal

Nevím, jak se zachovat

Pavel měl obrovskou radost. Hned začal plánovat dětský pokoj, prohlížet katalogy s nábytkem a s láskou hladí mé břicho. Neustále vtipkuje, že se do svatebních šatů ještě v pohodě vejdu. Já bych se ráda smála s ním, ale v hlavě mi zní maminčina slova, že štěstí nelze postavit na lži. Co mám teď dělat? Přiznat se a riskovat, že mě Pavel okamžitě vyžene? Který chlap by chtěl vychovávat dítě jiného muže? Takové šťastné konce, kdy láska vše odpustí, se dějí snad jen v románech.

Uvažovala jsem o tajných testech DNA po porodu, ale co když se ukáže, že dítě opravdu není jeho? Robert je pryč a já jeho vizitku v záchvatu svědomí roztrhala. Pavel se o mě teď stará, kupuje mi vitamíny a těší se na náš společný život, zatímco já nemůžu spát. Stojím před osudovou volbou: říct pravdu a zničit naději na krásnou budoucnost, nebo mlčet a každý den se děsit toho, že se tajemství provalí, až mi dítě nebude podobné.

Klára (38): Své těhotenství jsem tajila před matkou až do třetího trimestru. Chtěla jsem se chránit před jejím neustálým tlakem

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].