
Jana si konečně našla muže, se kterým je jí dobře. Dokážou se povznést i nad to, že je Jana o dost vyšší. Jen okolí otravuje s nejapnými poznámkami. Pohledy cizích lidí si už Jana nebere k srdci, protože ví, co je nejpodstatnější.
Co na tom, že se musím sklonit, když mi chce dát přítel pusu? Je sice menší než já, ale důležitější jsou jiné věci. Nechápu, proč si lidé neodpustí hloupé poznámky a otravné pohledy.
Na fotkách se mi hned líbil
„To je on, seznámím vás na oslavě. Jen je teda asi trochu menší než ty. Kolik vlastně měříš?“ ptala se mě kamarádka rozpačitě, když mi ukazovala Tondovu fotku. Uvědomila si totiž, že kluk, s nímž mě chce seznámit, je vlastně menšího vzrůstu. Jí to tak nepřijde, sama je malinká.
Ale já mám skoro metr osmdesát. Nicméně chlapů je málo a na nějaké centimetry moc nekoukám, v žádném ohledu. „To neřeš, nevezmu si vysoké podpatky,“ zasmála jsem se. Ale to by mi stejně nepomohlo, musela bych se propadnout do země. Anebo postavit Tondu na schod či dva.
Když jsme se seznámili na zmiňované oslavě, musela jsem se smát. Byl skoro o hlavu menší. Na fotce se mi líbil a vypadal vyšší. Taková škoda. Ve skutečnosti je Tonda střízlík. Být to pořádný chlap, rozklepala by se mi z něj kolena. Ale být vyšší, asi by ani nebyl k mání. Jiný důvod si neumím představit. Bezva kluk po třicítce na ocet? Může za to výška, jak jinak.
Dělali jsme si z toho legraci
Dala jsem tomu šanci a zašli jsme na rande a pak na další. Tonda bral svůj menší vzrůst s humorem a já to oceňovala. Nemuseli jsme chodit kolem horké kaše a prostě jsme se tomu občas zasmáli. Musím říct, že výška se v posteli vůbec neprojeví. Nebo možná ano, protože Tonda se snažil ten rozdíl dohnat, a to velmi úspěšně.
Začali jsme spolu chodit a seznamovat se vzájemně se svými blízkými. Nečekala jsem, jaké budeme budit rozpaky. Kdekdo si mě bral stranou a ptal se mě, jestli mi to nevadí. Babička si mě ani stranou nebrala a prohlásila, že budeme mít zakrslé děti. Tonda nevěděl, co na to říct. Bratr se smál, že mě Tonda nepřepere.
Poznala jsem i Tondovu bývalku, metr padesát vysokou, čipernou hezkou brunetku. Nemohla si pomoct, a když nás vedle sebe viděla, úplně vykulila oči. Začala jsem si připadat nepatřičně. Vážně vypadáme vedle sebe tak divně? Proč by to mělo být téma k hovoru? Nikdy jsem neřešila, jak jsou lidé v párech vysocí, staří, barevní nebo vlasatí či plešatí.
Nenechám se rozhodit
Jsem konečně zamilovaná a nehodlám řešit malichernosti. Naprosto nesnáším, když mi společnost cokoliv diktuje. A ještě něco tak absurdního, jako je názor, že muž by měl být vyšší než žena. Všímám si, jak na nás lidé koukají, sem tam si někdo nemůže pomoct a něco prohodí.
Vlastně nás to oba s Tondou začíná bavit. Tak trochu provokovat, čekat, kdo zase s čím přijde. Schválně si ještě beru podpatky a opírám se o svého malého přítele. Můj přítel je sice menší, ale rozhodně netrpí pocitem méněcennosti jako někteří moji bývalí partneři.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




