
Klaudie je nešťastná, protože její přítel s ní vůbec netráví čas. Nechce mu zakazovat jeho zájmy a kamarády. Přesto se ve vztahu cítí osamělá.
Svého přítele Denise nadevše miluji a nikdy bych ho za nikoho jiného nevyměnila. I tak mi poslední dobou přijde, že se v našem vztahu necítím dobře.
Můj přítel má spoustu zájmů a kamarádů
Je to zvláštní říct, protože náš vztah je na první pohled opravdu bezchybný. S Denisem jsme spolu už skoro rok a je to zatím nejlepší vztah, jaký jsem zažila. Denis je pozorný, zahrnuje mě dárky, nosí mi květiny, neustále mi skládá komplimenty, vaří mi a stará se o mě… Zkrátka mu nemám co vytknout.
Tedy až na jednu věc. Přijde mi, že na mě věčně nemá čas. Je to tak už celé čtyři měsíce, co spolu bydlíme. Přestěhovala jsem se k němu poté, co mi zvýšili nájem natolik, že bych ho sama neutáhla. Spolubydlící nepřipadala v úvahu. Nejsem příliš extrovertní člověk a mám jen pár kamarádů ve svém rodném městě na druhé straně země, které vídám jenom párkrát do roka.
Oproti tomu Denis má kamarádů hodně. Také pracuje na plný úvazek, je vášnivý sportovec a ve fitku tráví spoustu času. Do toho miluje kulturu a jako koníček hrává v kapele. Také je součástí amatérského týmu rugby.
Zpočátku se mi líbilo, kolik má zájmů. To ale přešlo v momentě, kdy mi došlo, že čas strávený tím, co ho baví, je čas na můj úkor.
Trávil čas beze mě
Jeden víkend odjel koncertovat se svou kapelou. Čekala jsem na něj doma, napekla jsem a uklidila. Těšila jsem se, že až v neděli odpoledne přijde, uděláme si spolu hezký večer. Když se ale konečně ve čtyři hodiny zjevil, sotva si sundal batoh.
„Lásko, půjdu si ještě s kamarády zahrát rugby a pak na pivo, jo?“ řekl mi a spěšně mi dal pusu do vlasů.
Skoro jsem mu ani nestihla popřát hezký večer a už byl ten tam. Vrátil se v noci, když jsem už spala, a další den odešel hned ráno do práce. Když byl odpoledne zpátky, zamířil do fitka. Uplynulo skoro osmačtyřicet hodin a my jsme neprohodili skoro ani slovo.
Agáta (48): Naše manželství hnije stejně jako švestky v sadu. Manžel se ale raději schovává v garáži
Celé dny jsem byla sama
Za pár dní se situace opakovala. Pracovala jsem z domova a když jsem měla vše hotové, připravila jsem večeři a těšila se, až Denis přijde. Jenže nepřišel. Poslal mi textovku, že si jde s přáteli zalézt na stěnu.
„Celý den jsem se na tebe těšila a ty jdeš zase pryč,“ řekla jsem mu smutně.
„Zlato, vždyť já hned přijdu,“ utěšoval mě. Ale věděla jsem, že bude unavený a maximálně se mnou prohodí několik slov, natož aby se mnou trávil čas.
On v tom neviděl problém
Začala jsem si víc všímat toho, kolik času tráví beze mě, a čím dál víc mě to trápilo. Když jsem se ale pokusila o tom promluvit, vyznělo to, jako bych mu zakazovala někam chodit.
„Klaudie, mám spoustu kamarádů a spoustu koníčků a málo času,“ bránil se a konverzace mu byla očividně nepříjemná. „Bydlíme spolu a vidíme se každý den a já nechápu, v čem je problém. Nedělám nic špatného, jenom prostě dělám věci, co mě baví.“
„Ale dáváš mě až na druhé místo,“ hlesla jsem tiše a bylo mi do breku.
Denis mě pak několikrát vzal na hezké rande a hlavně mi začal navrhovat, abych chodila všude s ním. Já ale vím, že to není to, co si představuji. Chtěla bych, aby trávil čas se mnou, a ne aby mě jen bral s sebou na své aktivity.
Vůbec nevím, co mám dělat. Nemohu mu přece zakázat chodit ven s kamarády, to bych byla hrozná. Zároveň mi přijde, že nemám dost dobrý důvod se s ním rozejít. Přece jen ho pořád miluju… Přála bych si, aby mě miloval natolik, že si na mě udělá čas.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




