Jáchym (36): Manželka pro nás připravila romantickou večeři. Místo vášně jsem se ale dočkal trpkého přiznání

S Luckou jsme před pár týdny oslavili šesté výročí svatby. Řekl bych, že máme šťastné a klidné manželství, před dvěma lety se nám narodila holčička a už se pomalu bavíme, že bychom jí pořídili sourozence. Samozřejmě i nás potkaly hádky a spory, často jsme měli tichou domácnost, nebo na sebe naopak křičeli, nikdy jsem ale nepochyboval o tom, že mě Lucka miluje.

Vendula (41): Práce v butiku je plná dobrodružství. Jednou jsem musela klientku vystřihat ze šatů

Manželka nastoupila do nové práce

Všechno se změnilo ve chvíli, kdy nastoupila do nové práce. Lucka byla vždycky extrovertní a přátelská a kam přišla, udělala si ze všech kamarády, s každým se seznámila a každému se snažila zalíbit. Ženám i mužům. Ačkoliv jsem viděl, jak je ke všem přívětivá, jak se směje cizím vtipům a jak se ke všem má, nikdy jsem si nemyslel, že by si s někým mohla něco začít. Věřil jsem, že mě miluje a chce jen mě.

„A kolega, se kterým jsem v kanceláři, je skvělý,“ vyprávěla mi vzrušeně jeden den při večeři, „když něco nevím, hned mi pomůže. Zůstal se mnou i jednou přesčas, aby mi vysvětlil, jak funguje jeden systém.“

„To je skvělé, miláčku,“ pohladil jsem ji po rameni a políbil na hřbet ruky. Její kolega v kanceláři se jmenoval Jiří a během pár měsíců měl pořádně zamotat náš život.

Miroslav (39): Kvůli kamarádovi jsem skončil o svatebním dnu v nemocnici. Moje manželka to naštěstí zvládla skvěle

Manželka se mě začala stranit

Lucka v práci začala zůstávat přesčas, domů chodila unavená a zarudlá ve tváři, jako by celou cestu domů běžela. Nenechala mě ji obejmout, nechtěla se mnou spát. „Jsem unavená, Jáchyme, co na tom nemůžeš pochopit? Měla jsem náročný den,“ odstrkovala mě od sebe několikátou noc v kuse, kdy jsem se k ní snažil přitulit a vzít ji do náruče.

Odcizila se mi, jako by mě nahradila někým jiným, a já začínal cítit, že je někde problém. Snažil jsem se s ní o tom mluvit, ale vždy mě odbyla. Prý se nic neděje a moc se ptám. Tak jsem přestal. Její vyhýbavé chování trvalo už skoro měsíc a já se smutně smířil s tím, že už mě nemiluje. Myslel jsem si, že jsem něco udělal špatně a marně se snažil přijít na to, co.

Jednou jsem přijel z práce domů a čekal mě prostřený stůl, moje oblíbená večeře a drahé červené víno. Lucka seděla u stolu, vypadala strnule a s falešným úsměvem se na mě podívala. „Co slavíme?“ zeptal jsem se jí překvapeně a políbil ji na krk. „Malou hlídá babička, a tak jsem ti chtěla připravit něco hezkého,“ pokrčila strojeně rameny, „a také ti potřebuju něco říct.“

Standa (55): Návštěva u kamaráda byla děsivá. Jeho manželka se ztrátou dítěte vyrovnává opravdu podivným způsobem

Manželka se mi přiznala k nevěře

Usadil jsem se ke stolu naproti a nalil si plnou sklenici vína. Vybídl jsem ji, ať mluví. Doufal jsem, že se konečně dozvím důvod jejího divného chování. Zhluboka se nadechla, natáhla se přes stůl a vzala mě za ruku. Podívala se mi upřeně do očí. „Spala jsem s Jiřím,“ vyhrkla zprudka a mně jakoby se zastavilo srdce, „měli jsme spolu krátký románek, ale ukončila jsem ho. Moc se ti omlouvám.“

Ramena se jí konečně povolila a bylo vidět, jak se jí ulevilo. Zato já na ni jen nevěřícně zíral. Moje manželka, máma mé dcery, mi byla nevěrná. Sledoval jsem, jak se celá uvolnila, pustila mi ruku a odtáhla se. „Tak a je to venku, uf,“ zasmála se a celá se trochu otřásla, „můžeme se dát do jídla. Dobrou chuť.“

Vzala do ruky příbor a začala jíst, jako by mi právě neoznámila, že spí se svým kolegou. Když viděla, že nejím a jen na ni strnule koukám, pozvedla obočí. „Proč nejíš? Vychladne ti to,“ pobídla mě. „Právě jsi mi řekla, že jsi spala s cizím chlapem a myslíš si, že budu dělat, jako že se nic nestalo?“ vyjel jsem na ni zostra a měl co dělat, abych nezačal křičet.

Jenom naklonila hlavu na stranu. „Jáchyme, jsme dva dospělí lidé, máme dceru. Chtěla jsem k tobě být upřímná a říct ti to. Teď můžeme jít dál. Ukončila jsem to, opravdu o nic nejde.“ „No, to teda jde! Podvedla jsi mě. Jak mám s tímhle žít?“ zavrtěl jsem nechápavě hlavou a prudce vstal od stolu. Chtělo se mi brečet, cítil jsem se zrazený a podvedený. „Omluvila jsem se ti, co chceš víc? Lituju toho,“ přišla za mnou Lucka a položila mi ruku na rameno, „můžeme teď prostě dělat, že se to nestalo a jít dál?“

Bořivoj (49): Dceru jsem odsoudil kvůli rozvodu. Po půl roce jsem ale změnil názor

Chtěla dělat, že se nic nestalo

„To rozhodně nemůžeme,“ vytrhl jsem se jí, „jak si můžeš myslet, že tohle vyléčí omluva? Nejradši bych teď hned odešel a už tě nikdy neviděl.“ „Ale máme dceru… máme dům… plány,“ vyhrkla nechápavě a já se musel ušklíbnout. „Na to jsi měla myslet, než jsi spala s někým jiným.“

Vzal jsem si kabát a vyšel z domu. Lucka mě následovala, tahala mě za rukáv a snažila se mě obrátit zpátky. „Omluvila jsem se ti! Promiň, neměla jsem to dělat. Neodcházej, prosím.“

Ale já musel. Její omluvy, dvě, deset nebo tisíc nemohly zahojit ránu, kterou mi nevěra zasadila. Nechápal jsem, jak si mohla myslet, že obyčejné promiň vše vyřeší a náš vztah bude pokračovat beze změny dál. Spěchal jsem pryč od našeho domu a po tváři mi tekly slzy. Věděl jsem, že ji budu muset opustit. Ještě jsem nevěděl jak, ale rozhodně jsem nemohl nechat to být. Jsou věci, na které omluva nestačí.

Další příběhy ze života →

Jan (28): První společná dovolená mi otevřela oči. Zjistil jsem, že moje partnerka nemůže být bez flirtování s cizími muži

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].