
Vendula patří k ojedinělému druhu lidí, který své zaměstnání nemění. V prodejně s módou pracuje již přes dvě desetiletí. Za tu dobu měla možnost potkat různé lidi. Jeden pracovní den jí utkvěl v paměti víc než ostatní.
Když jsem před 23 lety nastoupila do prodejny s módou, říkala jsem si, že tu budu maximálně rok nebo dva. Jenže rok uběhl, pak další, a najednou je mi přes čtyřicet a pořád stojím mezi regály plnými šatů, halenek a kalhot, pomáhám zákaznicím vybrat padnoucí kousky a baví mě to stejně jako tehdy.
Práce v butiku mě baví už dvacet let
Možná je to povahou. Nikdy jsem nebyla typ člověka, co vyhledává změny. Stabilita mi vyhovuje. Znám kolegyně, které během pár let vystřídaly několik zaměstnání, ale já se držím svého. Mám ráda ten koloběh, co se opakuje, ale přitom nikdy není úplně stejný. Každý den přijde někdo nový. A čas od času se objeví i zážitek, na který se nedá zapomenout.
Tenhle příběh začal jako běžná směna. Byla sobota, obchod plný lidí. Do dveří vešla elegantní dáma, asi tak padesátiletá, a za ní kráčel mladý muž, extravagantní, se šátkem kolem krku, slunečními brýlemi a tabletem v ruce. Okamžitě bylo jasné, že nejde o běžné zákazníky.
Stylista zkoušel své klientce všechno možné
„Dobrý den, hledám outfity pro mou zákaznici. Jsem její stylista,“ oznámil mladík sebevědomě. Žena se na mě omluvně usmála. Byla evidentně trochu nervózní, ale poslušně kráčela k převlékacím kabinkám, zatímco její módní poradce začal obcházet regály s vervou, která hraničila s hurikánem.
Začalo to nenápadně – kostýmky, halenky, pár šatů. Postupně přitvrzoval. Nosil do kabinky čím dál odvážnější modely. Tělové elastické šaty, flitrové topy bez ramínek, krátké sukně... Bylo jasné, že Martina, jak ji stylista oslovoval, se v některých věcech necítí dobře, ale on ji povzbuzoval, někdy až trochu nešetrně: „Ale no tak, Marti, tohle si MUSÍŠ zkusit! Věř mi, budeš vypadat božsky!“
Klientka se navlékla do velmi těsných šatů
A pak to přišlo. Přinesl šaty. Těsné, elastické, krémové, s hlubokým výstřihem a rozparkem až bůhví kam. Martina se na ně dívala jako na nástroj mučení. „No tak, uděláš mi radost! Jen si je oblékni, prosím!“ žadonil.
Neochotně si je vzala do kabinky. Za chvíli jsme uslyšeli podezřelý zvuk, jak se látka napínala na maximum, a pak tiché rup. Vyměnily jsme si s kolegyní pohled, ale nekomentovaly to. K našemu překvapení paní Martina vyšla ven. A víte co? Vypadala skvěle. Fakt. Šaty jí sedly dokonale. Stylista byl nadšený. Skákal kolem ní a vykřikoval: „Ty jsou boží! Marti, to je ono! Tohle jsi nová TY!“ Jenže tím to neskončilo. „Zkusíme ještě jedny!“ zvolal a paní Martina si oddechla: „Moment, nejdřív tyhle dolů.“ A tehdy to začalo.
Šaty jsme musely rozstřihnout
Vrátila se do kabinky a pokoušela se šaty sundat. Po chvíli z ní vyšlo zoufalé: „Prosím, můžete mi někdo pomoct?“ S kolegyní jsme jí okamžitě šly vstříc. Zákaznice tam stála, rudá ve tváři, šaty měla přilepené na těle jako druhou kůži. Zip byl zaseklý. Ani se nehnul. Zkoušely jsme všechno – zatáhnout, povolit, odhrnout látku – ale nic. Potila se nejen paní Martina, ale i my dvě. „Já... já se v tom asi udusím,“ povzdechla si. A my věděly, že musíme jednat.
„Nezlobte se, ale nepůjde to jinak,“ řekla jsem a sáhla do zásuvky pod pultem. Vytáhla jsem krejčovské nůžky. Jemným kývnutím jsem dostala souhlas konat. Začala jsem od zipu. Pomalu, opatrně, s respektem ke každému švu. Kolegyňka jí držela šaty, abych nepoškodila spodní prádlo.
Paní Martina stála jako socha. Stylista mezitím vykukoval zpoza závěsu, oči navrch hlavy. Když jsme skončily, šaty ležely rozstřižené na podlaze. Zákaznice byla volná. A kupodivu – smála se. „Tak tohle bych nečekala,“ vydechla. Stylista jen kroutil hlavou: „To je drama! Ale aspoň víme, že ti sluší těsné střihy.“
Zaplatili pár jiných kousků a odešli, jako by se nic nestalo. Já si šla uvařit kafe. Když adrenalin opadl, začala jsem se hlasitě smát na celou kuchyňku. Jo, i pro „tohle“ svou práci miluju.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].