
S Janou se před šesti měsíci rozešel přítel Robert kvůli jiné ženě. Jenže vztah nevydržel a bývalý přítel se chtěl k Janě vrátit. Prosil a snažil se jako o život. Jeho sladké sliby ale Janu podruhé neopily...
S Robertem jsem byla čtyři roky. Byl to první muž, kterému jsem po rozvodu dala šanci. Dokonce jsme spolu bydleli a moje děti ho měly rády. To mě bolí nejvíc. Že se náš rozchod dotkl i jich.
Rozchod kvůli nevěře mě srazil na kolena
Samozřejmě jsme se občas pohádali. Občas jsme na věci měli rozdílný názor. Ale v globále jsem žila v tom, že máme harmonický vztah. Robert se hezky choval k mým dětem. Sice jsou tyto slepované vztahy po finanční stránce komplikované, ale radši jsem se povznesla nad nějakou stovku, než abych byla sama.
A pak jsem začala cítit, jak se vzdalujeme. Robert chodil na přesčasy, ale neustále neměl peníze. Neměl zájem o intimnosti a tvrdil, že je unavený. Začala jsem se bát, že jsme došli na konec našeho vztahu. Moje intuice nelhala. Jednu neděli mi Robert oznámil, že se zamiloval a je mu líto, že mě zklamal.
Konečně jsem si dala život zase dohromady
Bylo to složitých několik měsíců. Bojovala jsem se svými emocemi, které se každý den měnily. Jeden den jsem měla neustále na krajíčku pláč, další den jsem cítila bezmoc a třetí den vztek. A tak to šlo dokola. Byla jsem unavená a zoufalá. Navíc Robertův odchod zasáhl i děti. Za svůj krátký život zažily nejen odchod Roberta, ale i svého otce, když jsme se rozvedli.
Naštěstí čas opravdu všechno zahojí. Je to klišé, ale funguje. V současné době už se všichni zase smějeme a já se snažím dětem vynahradit veškeré moje životní přešlapy. Jenže asi před měsícem mi zavolal Robert a já hovor přijala: „Janičko, chtěl jsem slyšet tvůj hlas. Stýská se mi. Jsem zase sám a neustále myslím jen na tebe. Rvu si vlasy za to, jak hloupý jsem byl. Velké ponaučení. Prozřel jsem, už vím, že jsi moje životní láska. A děti taky. Miloval jsem vás všechny.“
Málem jsem dala druhou šanci
Robert byl neodbytný. Uměl mi hrát skvěle na city. Vzbuzoval ve mně vzpomínky na vše hezké, co jsme spolu zažili. Šel na to chytře přes děti. Čekal na mě před zaměstnáním, vždy mi donesl květinu. Sliboval, omlouval se a dokonce mi naznačoval, že když to dáme znovu dohromady, tak jedině jako manželé. Asi dva dny jsem reálně přemýšlela, že dám Robertovi druhou šanci.
Ale pak jsem naštěstí zabrousila v hlavě k ošklivým vzpomínkám. Na to, jak mi bylo, když Robert odešel, na pocit, kdy jsem cítila fyzickou bolest z toho, že se miluje s někým jiným. O slovo se přihlásil mozek, který mi posílal jasné signály, ať to nedělám. Ať Robertovi druhou šanci nedávám. Zradil jednou, zradí znova. Robertovi jsem dala své jasné stanovisko a víc o něm neslyšela. A jsem ráda. Stejně je mi zatím nejlépe samotné jen s dětmi.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




