Jana (43): Po rozvodu jsme spolu zůstali bydlet kvůli hypotéce. Naše nové vztahy to nevydržely

Když jsme se s manželem rozváděli, oba jsme věděli, že náš vztah skončil už dávno. Z jeho i mé strany proběhly nevěry, které jsme se několik let snažili marně překonat. Bude to znít naprosto šíleně, ale že k sobě nepatříme, jsem cítila už ve svatební den. Navenek náš vztah působil stabilně, ale „uvnitř“ bylo prázdno. Nakonec jsme se po vzájemné dohodě rozvedli s tím, že spolu budeme žít, dokud bude dcera na střední škole, a během té doby budeme hledat řešení. Máme totiž malý domek a velkou hypotéku a ceny i malých bytů a nájmů jsou dnes šílené. Jenže uplynuly tři roky a já pochopila, že to bylo velmi špatné rozhodnutí – rozešli jsme se vůbec někdy?

Kateřina (45): Po rozvodu jsem přišla o jistoty. Až tehdy jsem pochopila, co je v životě důležité

Fungujeme jako spolubydlící

Máme oddělené ložnice a každý si žije víceméně po svém. Podílíme se na údržbě domu i domácnosti – to vcelku klape. Navenek to možná působí rozumně a dospěle, jenže ve skutečnosti vedeme strašně zvláštní život. „Jani, proč vy dva jste se vlastně rozváděli, vždyť se u vás nic nezměnilo?“ zeptala se mě nedávno kamarádka. A měla pravdu!

Někdy spolu večer sedíme v kuchyni, pijeme čaj a bavíme se úplně normálně. Párkrát se dokonce stalo, že jsme si otevřeli láhev vína. A pak mi najednou dojde, že ten člověk je vlastně můj bývalý manžel. Občas si říkám, jestli jsme si tímto společným bydlením jen neprodloužili agónii konce našeho vztahu.

Eva (35): Exmanžel po rozvodu předstíral rekonstrukci bytu. Ve skutečnosti se ale jen bál samoty a konce vztahu

Nové vztahy to zničilo hned na začátku

Po rozvodu jsem zkusila randit. Jenže dřív nebo později přišla otázka: „A kde vlastně bydlíš?“ Když jsem vysvětlila, že pořád bydlím s bývalým manželem, většina mužů znejistěla. Někteří si mysleli, že mezi námi něco pořád je. Jiní mi rovnou řekli, že je pro ně taková situace nemyslitelná.

Vlastně je i chápu. Sama nevím, jestli bych dokázala chodit s mužem, který se doma každý večer potkává s bývalou ženou. Podobné to měl i exmanžel. Když si někoho našel, ženy mě automaticky nesnášely. Jedna si na mě dokonce počkala před prací a ověřovala si, zda je muž opravdu rozvedený, nebo to na ni jen hraje. Stejně se s ním ale nakonec rozešla.

Míla (55): Rok po rozvodu jsem našla manželův deník a pochopila, že jsem ho k odchodu dohnala

Byla to chyba

Kvůli financím naše rozhodnutí pořád dává smysl. I s hypotékou si s dvěma platy můžeme dovolit slušný život a můžeme dopřávat i dceři. Ale to skončí ve chvíli, kdy bychom dům i s hypotékou prodali a šli do pronájmů. Muž by měl možná šanci získat i nějakou novou menší hypotéku, plat má vyšší, ale mně by ji nikdo nedal – to jsem si zjišťovala u bank.

Jsme prostě oba uvězněni mezi minulostí a budoucností. Ani spolu, ani bez sebe. A čím déle to trvá, tím víc jsem z toho všeho zoufalá a ex také. V tomto smyslu jsou hypotéky naprosto šílenou pastí na nešťastné vztahy.

Anna (34): Rozvod mě srazil na kolena. Až společná dovolená s mámou mi vrátila chuť do života

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].