
Jana má se švagrovou Miladou hezký vztah. Milada je o patnáct let starší než Jana a byla to ona, která poskytovala azyl svému mladšímu bratrovi Dušanovi a Janě. Jejich vášeň jim Milada záviděla, jelikož její manželství už bylo dávno vyhořelé.
Když mi bylo necelých dvacet, chodila jsem tenkrát s mým budoucím manželem Dušanem, který byl o pět let starší. Velká láska. Byli jsme mladí, plní elánu a touhy. Jenže jediné místo, kde jsme měli trochu soukromí bylo Dušanovo auto. Oba jsme zatím bydleli u rodičů.
Naše velká láska nám k životu stačila
Já ještě studovala a Dušan už dva roky pracoval. Byli jsme zamilovaní až po uši a těšili jsme se, až dodělám maturitu. Věděli jsme, že se vezmeme a koupíme si byt. Oba jsme měli rodiče, kteří byli ze staré školy. Nepřipadalo v úvahu, abychom se doma navštěvovali nebo dokonce spolu doma strávili noc. Jediné místo, kde jsme se mohli oddávat vášni byl odlehlý palouček v lese nebo cesta u lesa, kde jsme se milovali v autě.
Na dnešní dobu nepředstavitelná věc. Tenkrát to bylo normální a možná o to víc intenzivnější. Přes léto nebyl problém, abychom randili tímto způsobem, ale v zimě to bylo o zdraví. Dušan měl o deset let starší sestru Miladu. Ta se nad námi slitovala, a několikrát nás u sebe nechala přespat. Hlavně po plese nebo vesnické zábavě.
Jednou nás načapala
„Mám jedinou podmínku. Nebudu vás tady poslouchat jak vzdycháte. Budete vedle sebe jenom ležet. Jasný?“ dala si podmínku Milada. Souhlasili jsme. První noc jsme podmínku dodrželi, ale ty ostatní už ne. Byli jsme potichu jako myšky, ale opakovaně jsme se milovali. Bohužel jednou šla Milada v noci na toaletu a musela přes místnost, kde jsme spali my.
Ale my nespali. Milady, která otevřela dveře do našeho pokoje a zírala na nás jsme si vůbec nevšimli. Oddávali jsme se naší touze. Nic okolo nás neexistovalo. Milada musela zakašlat, abychom si jí všimli. Rychlostí blesku jsme zapluli pod deku a smáli se. A pak jsme se vzali a koupili jsme si byt. Miladě jsme dodnes vděční, že nám poskytla útočiště pro naše společné chvíle.
Není nic víc než společné zážitky
S Miladou jsme se nejednou zasmály tomu, jak nás načapala při milování. „Hele, když jsem viděla, s jakou touhou se hladíte po těle, jak si vše užíváte, normálně jsem vám záviděla,“ smála se Milada. Pak ještě dodala, že si uvědomila, jak vyhořelé její manželství je. Tehdy jsem to nechápala.
Dnes vím, o čem mluvila. Po čtvrt století v manželství zůstalo kamarádství, rodičovství a pevné pouto. Ale už se na sebe s Dušanem lačně nedíváme. Už si nevyznáváme vášnivou lásku. Když máme intimní chvilku jednou do měsíce, jsme za to rádi. Milada je dnes dáma v letech, která tuto oblast před lety uzavřela. A já to těchto vod brzy dopluji taky. Ještě že máme veselé historky z mládí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].